Básně (Sládek)/Bitva

Dvě stě tisíc mužů stojí jako skály,
dvě stě tisíc jako mrak se vstříc jim valí.

Dvě stě tisíc mozků v každé straně hoří:
či mrak sdrtí skála, či blesk skálu sboří.

Čtyř set tisíc rety ku kletbě se šeří
a jak očmi vlků jedni druhých měří.

Mračivých tu vršků proti sobě dvé je
a na každém vršku jeden král se směje.

A s obou těch vršků sklami pozíráno
a král králi dává tajně dobré ráno.

Tváře ty se mračí, zraky planou záští,
ale ruce tisknou v purpurném se plášti.

Dva králové s vršků pokynuli dlaní,
čtyř set tisíc vzduchem zahučelo zbraní.

Deset tisíc vzduchem zaječelo vzkřiků,
krali aplaudují jako na muziku.

Na tisíce mužů klesá v prachu šeru,
dívají se králi jako na operu.

Na stotisíc mužů druhé v útěk buší,
jeden král se směje: „Dobře jim to sluší.“

Jeden král se směje, výše trůn si staví,
jej král druhý přišed, poklonami slaví.

Na tisíce mužů na pláni se válí,
a dvé králů na zdraví si pije s generaly.