A porta inferi/Ballada o fatu vzpoury duše
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| A porta inferi Viktor Dyk |
||
| ◄ Praedistinace | Ballada o fatu vzpoury duše | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ballada o fatu vzpoury duše |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Viktor Dyk |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | DYK, Viktor. A porta inferi. Praha: Grosman a Svoboda, 1897. s. 62. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
A den byl páteční, když obležen byl hrad,
jenž vypínal se věžemi až k nebi.
A den byl páteční, když obležen byl hrad,
kdo útočil naň, do příkopu pad’,
a klesl mrtev s rozraženou lebí.
A na cimbuří žert a bujný smích.
— Ty zdi jsou pevné, železné jsou brány, —
A na cimbuří žert a bujný smích,
a pusté hody v šírých nádvořích,
když útoky jsou všechny udolány.
A den byl páteční, když obležen byl hrad,
a dole vůdci k poradě se kupí.
A den byl páteční, kdy obležen byl hrad.
— Co zápas nevzal, vezme záhy hlad — !
A rozesmály divoké se tlupy…
Teď bledé stíny kráčí po hradbách.
— To vzdálená a neznámá je říše! —
Teď bledé stíny kráčí po hradbách.
Tam v posměch jejich hoduje zlý vrah,
na hradbách reci umírají tiše.
