Přeskočit na obsah

Zahradník/64

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zahradník 64
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Ztrávil jsem den na prahnoucím horkém písku cesty.

Nyní, ve chladu večerním, klepu na dveře krčmy. Jest opuštěná a sesutá.

Ohyzdný strom ašathový vztahuje své hladové chápavé kořeny zejícími skulinami zdí.


Byli dnové, kdy poutníci sem přicházeli umýt znavené nohy.

Prostírali na dvoře své rohože ve mdlém světle časného měsíce a seděli a vypravovali o cizích zemích.

Probouzeli se osvěženi ráno, kdy ptáci je obveselovali a přátelské květiny s okraje cesty kynuly jim hlavami.


Mne však, když jsem přišel, neočekávala rozžatá lampa.

Černé šmouhy po kouři, jež zanechala mnohá zapomenutá lampa večerní, zíraly se stěny jako slepé oči.

Světlušky kmitaly se v křoví u vyschlého rybníka a bambusové větve vrhaly své stíny na stezku travou zarostlou.

Nejsem ničím hostem na konci svého dne.

Dlouhá noc jest přede mnou a jsem unaven.