Přeskočit na obsah

Zahradník/44

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zahradník 44
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Ctihodný pane, odpusťte této dvojici hříšníků. Jarní větry dují dnes divokými víry, unášejíce prach a mrtvé listí a s nimi jsou všecky vaše nauky ty tam.

Neříkejte, otče, že život je marnost.

Neboť my jsme pro tentokrát učinili příměří se smrtí a jen na několik vonných hodin stali jsme se nesmrtelnými.


I kdyby přišlo vojsko královské a prudce na nás udeřilo, vážně bychom potřásli hlavami a řekli — Bratři, rušíte nás. Je-li vám třeba té hlučné hry, jděte a lomozte si zbraněmi jinde. Neboť jen na několik prchavých hodin stali jsme se nesmrtelnými.

Kdyby přišli přátelé a kupili se kolem nás, pokorně bychom se jim poklonili a řekli bychom — To neobyčejné štěstí působí nám rozpaky. Je sotva dosti místa na nekonečném nebi, kde bydlíme. Neboť jarní květy přicházejí v davech a čilá křídla včel narážejí na sebe. Naše malé nebe, kde bydlíme jen my dva nesmrtelní, je až nemožně těsné.