Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/189

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Kletba zlého ducha ustoupila od nás. Old Shatterhand a Vinnetou jsou přátelé rudých mužův. Nebudou od nás žádati. skalpů našich.«

»Nikoli, jste svobodni,« opakoval Old Shatterhand prve již vyslovené ujištění. »Dáme vám, místo abychom vás oloupili. Známe muže, kteří ukradli vaše kouzelné váčky. Chcete-li jeti s námi, dovedeme vás k nim.«

»Uf! Kdo jsou zlodějové?«

»Tlupa Sioux Ogallallův, již táhnou ke hrobům svých náčelníků v horách Ohnivých děr.«

Zpráva ta oloupené náramně rozčilila. Vůdce jejich vzkřikl zlostně:

»Psi Ogallallové to byli! Těžký Mokasín, jejich náčelník, mne poranil a ucha zbavil, a dosud nemohl jsem se mu pomstiti. Prosil jsem Velikého ducha, aby uvedl mne na stopu jeho, ale přání moje dosud nedošlo vyplnění.«

Nedaleko stojící Vohkadeh protlačil se nyní ku předu a řekl:

»Jsi právě na jeho stopě, neboť Těžký Mokasín je vůdce Ogallallův, jež mi právě pro následujeme.«

»Veliký duch konečně přece dal mi jej do rukou. Kdo však jest tento mladý, rudý vojín, který zápasiti chtěl se Stonásobným Hromem, a teď tak podrobné ví zprávy o Sioux-Ogallallech?«

»Je to Vohkadeh, neohrožený syn Numankiův,«  vece Old Shatterhand. »Ogallallové přinutili ho, aby s nimi jel; on byl také s nimi, když vás okradli. Potom od nich prchl a prokazoval nám dosud služby velmi platné.«

»A co chtějí Siouxové ve vrších Žlutokamenné řeky?«

»Povíme vám to, až rozbijeme stany a oheň rozděláme. Potom můžete se uraditi, pojedete-li s námi.«

»Jste-li právě na cestě, abyste se s nimi potýkali, pojedeme s vámi. Oni ukradli nám nejposvátnější věci naše. Vohkadeh nám poví, jak se to stalo. Silný Medvěd je nejslavnější lékař Upsárokův. Poněvadž ukrásti si dal svůj váček kouzelný, uvalil na sebe hanbu i potupu a neustane, dokud se mu nepodaří, aby se pomstil. Moji bratří nechť roznítí oheň poradný; nesmíme mařiti čas. Moji vojínové vědí, jak veliké dostává se jim cti, že smějí jeti s muži proslavenými!«

Tak proměnili se opětně nepřátelé v přátely, a s počtem účastníků rostla i naděje, že obtížné zprvu podniknutí posléze přece zdárným výsledkem bude korunováno.