»Uhaste rychle ohně!« poručil stařec, »aby nás nepřátelé neviděli.«
Rozkazu toho Šošonové hned uposlechli, rozházeli hořící větve a ušlapali oheň.
Ježto neměli nyní náčelníka, podřídili se dobrovolně nejstaršímu vojínovi. V táboře nastala úplná tma. Každý chopil se svých zbraní, a na rozkaz starcův sestoupili se bojovníci ve kruh okolo stanův, aby přivítati mohli nepřítele, nechť přijde se strany kterékoli.
S večerem rozestavili Šošonové čtyři stráže, jež hlídaly tábor se všech stran světových. Tři z nich uslyševše rány zastavily se hned na vykázaných sobě místech; čtvrtý, na stráž vyslaný vojín však scházel. A právě ten byl všech nejváženější, Moh-av, syn náčelníkův. Šošonské slovo to znamená tolik jako moskito t. j. komár. Mladý Indián dokázal tedy již, že je udatný, že umí bodati.
Nejodvážlivější rudoch jeden nabídl se, že pátrati bude po něm. Když dostalo se mu k tomu svolení, ulehl do trávy a plížil se ve stranu, kde zmizelý vojín stál. Po nějaké chvíli vrátil se se zbraní Moh-avovou. Toť jisté bylo znamení, že neštěstí stihlo syna náčelníkova.
Po té sestoupil se nejstarší bojovník s nejváženějšími soudruhy svými ku poradě, a smluvili se, aby na stan, ukrývající oba bělochy zvlášť dobrý měli pozor; o dalším opatření nebylo lze přede dnem rozhodnouti, ježto nevěděli, s kým jest jim jednati.
Zatím pečovali lovci o to, aby oba noví zajatci, z nichž náčelník zatím nabyl již vědomí, tiše se chovali. Nebylo slyšeti jen travou tlumené kroky koňské.
»Moji bratří slyšeli teď, že Šošonové svolávají své koně. Uváží je blízko stanův a nepodniknou ničeho, dokud se nerozední,« řekl Vinnetou.
»Pojďme!«
»Ano, pojďme!» souhlasil Old Shatterhand. »My zde ovšem nezůstaneme do rána. Černý Jelen zví brzy, čeho od něho žádáme.«
Přistoupil k zajatcům, kteří opodál ostatních leželi, aby neslyšeli, o čem hovořili. Nevěděl ještě, že kořisť mnohem je vzácnější, nežli dosud se domníval. Zdvihnuv Černého Jelena se země, vzal jej na ramena a stoupal s ním do vrchu. Ostatní šli za ním, Vinnetou Moh-ava nesa.
Cesta s velikým nákladem, po cestě neschůdné a za tmy byla nesmírně obtížná, ale přece bez nehody dostali se všichni ku svým koním.
