Přeskočit na obsah

Stránka:Josef Svatopluk Machar Vylet na Krym.pdf/123

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
114

– Náš beránek… jsa na smrt veden
úst ani neotevřel svých… –
Jak zabolel ten citát jeden
až v hloubi duší zvířených…

My jeli dál… však drahnou chvíli
jsme dumali a mlčeli,
pak v trojku vrátil se host milý,
žertovné naše veselí.

Ve Foros dojeli jsme, kde je
park nezvláštní, dům bez vkusu,
a slunce žár tam na zem leje,
jak zaplaceno od kusu.

K večere bylo. Jedem domů.
Do nebe skály trčely.
Do rozsochatých jejich lomů
se orli k spánku vraceli.

V daleku stranou modře snila
nesmírná moře hladina,
zladěná, tichá, jakby byla
to z barvotisku marina.