Slepička běžela k sladovníkovi:
„Sladovníče, dej svini mláta,
svině dá ševci štětiny“ atd.
Sladovník řekl: „Nedám ti mláta, dokud mi nepřineseš od krávy smetany.“
Slepička běžela ke krávě:
„Kravičko, dej sladovníkovi smetany,
sladovník dá svini mláta“ atd.
Kráva řekla: „Nedám ti smetany, dokud mi nepřineseš s louky travičky.“
Slepička běžela k louce:
„Louko, dej krávě travičky,
kráva dá sladovníkovi smetany“ atd.
Louka řekla: „Nedám ti travičky, dokud mi nevyprosíš s nebe rosičky.“
Slepička prosila :
„Nebe, nebíčko! dej louce rosičky,
louka dá krávě travičky,
kráva dá sladovníkovi smetany,
sladovník dá svini mláta,
svině dá ševci štětiny,
švec dá střevíce švadlence,
švadlena dá šátek studánce,
studánka dá vody
mému kohoutkovi:
leží tam v oboře,
má nožky nahoře —
bojím se, bojím, že umře!“
Slitovalo se nebe nad kohoutkem a seslalo louce rosičku, louka dala travičku, kráva smetanu, sladovník mláto, svině štětiny, švec střevíčky, švadlena šátek a studánka vody. Slepička jí nabrala do zobáčku, a jak mile ji kohoutkovi do krku vpustila, sklouzlo mu jadýrko dolů, kohoutek skočil na nožky, zatřepal křídlama a zakokrhal vesele: „Kykyryký!“ — A potom už nikdy lakomý nebyl, a upřímně se dělil se slepičkou.
Z Berounska. Ostatně s nepatrnými varianty známo po celých Čechách.
Dětské hádanky
a) Podobenství.
1.
Stojí, stojí dub,
a na tom dubě
dvanáct větví,
na každé větvi
po čtyřech hnízdách,
a v každém hnízdě
po sedmi vajíčkách.
(Rok, městce, neděle, dni.)
Též slov., rusín., rus. a lit.
2.
Stojí, stojí chrám,
v tom chrámě sloup,
na sloupě dvanáct domů,
v každém domě třicet trámů
a dvě věci veskrz ustavičně chodí.
(Svět, roh, měsíc, den a noc.)
3.
Dvanácte panen
v jedné posteli,
a žádná na kraji.
(12 měsíců v roce.)
Sr. číslo 88.
4.
Stojí, stojí strom,
má tři sta a pětašedesát lístků,
dva a padesát kvítků,
a jen tři míšeňsky jabka.
(Rok: 365 dní, 52 neděl, 3 boží hody.)
