Přeskočit na obsah

Prácheňský zpěvník/Já mám doma kvočnu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

\relative g' {
 \key g \major
 \time 3/8
 \repeat volta 2 { g8 g a a b b c c d b a a }
 g g a c b4 b8 b a a g4 g8 g a c b4 g8 g a fis g4
 \bar "|."
 }
\addlyrics {
Já mám do -- ma kvo -- čnu,
ne -- vím, co s_ní po -- čnu:
ne -- mů -- žu vě -- dět,
bu -- de -- li se -- dět,
ne -- mů -- žu vě -- dět,
bu -- de -- li se -- dět.
 }

1. Já mám doma kvočnu,
nevím, co s ní počnu: :]
[:nemůžu vědět,
bude-li sedět.:]

2. Když dám pod ni vejce,
na těch sedět nechce: :]
[:nesedí zticha,
pořád je míchá.:]

3. Když dám pod ni husí,
ona že ji dusí; :]
[:dám pod ni liččí,[1]
na těch furt křičí.:]

František Valenta, hudebník, Dunovice *1849, †l935


1. Náš Jíra má koně,
pase je v průhone,:]
[:koníčky lysí,
pěkně se nosí.:]

2. V tom zeleném háji
naseče jim trávy,:]
[:travičky s rosou,
sklepanou kosou.:]

Anna Dvořáková, Maletice, *1874, †1953

  1. liččí — kachní