Přeskočit na obsah

Po nás ať přijde potopa/Pozdrav rodnému kraji

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pozdrav rodnému kraji
Autor: František Gellner
Zdroj: GELLNER, František. Po nás ať přijde potopa. Básně. Praha : Nový kult, 1901, s. 9.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70

Den slunce je a vůně plný.
Oslněn kráčím krásou dne.
Obilím táhnou dlouhé vlny
po lánech půdy úrodné.
  
Můj rodný kraj! Chci v duši vtěsnat
požitek turisty a dost.
Vzpomínat hnusno. Dobře je snad,
že k srdci mému nepřirost.

Láskou jej nezdravím, leč smíchem. —
Mně vstříc po žluté silnici
jde měšťák s naduřelým břichem
se svojí tlustou samicí.
  
Dost možná: Zde se narodili
a žili v tupém štěstí svém.
Několik bytů zalidnili
života schopným potomstvem.
  
A až kdys naplní svá léta,
pak spát zde budou v pokoji
a ještě vděčně ten kout světa
svou vlastní mrchou pohnojí.