Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Alkajská strofa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Alkajská strofa
Autor: Eduard Kastner
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 884. Dostupné online
Licence: PD old 70

Alkajská strofa, nazvaná takto po svém původci, aiolském básníku Alkaiovi, má tvar:
‿|—‿|—‿|—‿‿|—‿|—
‿|—‿|—‿|—‿‿|—‿|—
‿|—‿|—‿|   —‿|—‿|
 —‿‿|—‿‿|—‿|—‿
Jest tedy verš první a druhý logaoedské pětistopí na konci skrácené či katalegované (avšak jen zdánlivě; neboť vlastně doplňuje se v úplné anakrusi verše druhého a třetího) s předrážkou a sluje alkajský verš jedenáctislabičný (hendekasyllabos); třetí verš jest úplné čtyřstopí trochejské s anakrsí a nazývá se alkajský verš devítislabičný (enneasyllabos); poslední jest plné čtyřstopí logaoedské a sluje alkajský verš desítislabičný (dekasyllabos). Stoupající rhythmus strofy této, jako vůbec všech řad od anakruse počínajících, dodává jí rázu živého a mužného; proto se zvláštní oblibou užíval strofy té římský básník Horatius k básním obsahu vážného, ale přísnějších držel se pravidel při stavbě strofy této než vzor jeho, Alkaios. Za anakrusi totiž z pravidla užil slabiky dlouhé, za druhý trochej v prvních třech verších vždy položil spondej a v prvních dvou verších za první délkou třetí stopy (daktylu) nikdy neschází caesura. Za příklad stůjž překlad 8. strofy Horatiovy ody 35. z knihy I. (dle Štolovského):

Jdoucího zachraň v kraj světa Caesara

protiv Britannům nám i junův svěžích

roj, jenžto východním přináší

strach krajinám, moři též rudému. Knr.