Ottův slovník naučný/Podlipný

Ottův slovník naučný
Podlevín	Podlipný	Podlipská

Údaje o textu
Titulek:	Podlipný
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1014–1015. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Jan Podlipný

Podlipný Jan, politik čes. (* 24. srpna r. 1848 v Hněvčevsi u Hořic). Studoval na gymnasiu v Hradci Kr. a na akad. gymnasiu a universitě v Praze, kdež byl r. 1874 prohlášen za doktora veškerých práv. R.1878 stal se obhájcem ve věcech trestních a r. 1880 advokátem. R.1885 stal se členem pražského sboru obecních starších, r. 1893 poprvé zvolen za prvního náměstka, kteroužto volbou poctěn byl po čtyři léta za sebou. V městské radě pražské zasedá od r. 1891; r. 1897 zvolen za primátora král. hlav. města Prahy a to pro tříletí 1897–1900. Poslancem zemským je P. od r. 1889 za skupinu měst Čáslav, Chotěboř a Golčův Jeníkov, od r. pak 1895 zastupuje Staré město Pražské. R. 1887 stal se jednatelem po několikaletém působení ve výboru »Sokola pražského«, rok potom pak náměstkem starosty a konečně r. 1889 prvním starostou »České obce sokolské« a r. 1897 prvním starostou celkové organisace sokolské mohutného »Svazu českoslovanského sokolstva«, zastupujícího veškeré sokolstvo české. P. stojí přes 27 let v první řadě pracovníků národních, účastnil se všech zápasův za provedení státoprávního a jazykového programmu. S vlasteneckým zápalem pracovalo brzkém postavení Husova pomníku v Praze, byl pokladníkem spolku tohoto a r. 1902 zvolen za starostu »Spolku pro postavení Husova pomníku« v Praze. Stav se obhájcem ve věcech trestních stál v politických processích redaktorů »Nár. Listů« nejprve po boku přítele Baráka, později pak Anýže, prováděje pře jejich před porotou se šťastným výsledkem, i stal se hledaným obhájcem. P. účastnil se několika výprav sokolských, z nichž hlavní jsou tyto: R. 1888 první výprava sokolská na slovanský jih do Lublaně, která vzbudila tam k životu celou řadu jednot sokolských, r. 1889 spěje s drem P-m po prvé Sokolstvo do hrdé metropole nad Seinou, aby utkalo se s cizími organisacemi tělocvičnými v zápolu o první ceny. R. 1892 P. po druhé stojí v čele výpravy, a to do Nancy, která pak již měla za následek officiální zvaní obou organisací ke svým slavnostem tělocvičným. Za jeho starostenství zavedeny opravy v administraci a organisaci pražského měst. úřednictva a zařízení jím zavedená zachovala se i po jeho odchodu z praesidia. Z literárních prací P-ného uvádíme hromadné celkové uspořádání »Přednášek Barákových« společně s drem V. Řezníčkem, dále překlad Bulsův »Aesthetika měst«, spisu, který vzbudil zaslouženou pozornost. Vedle prací na poli národním, spolkovém a politickém je též horlivě činný literárně, přispívaje různými články do listů politických i sokolských, vzácná zrna jsou uložena zejména v různých pamětních listech sokolských. Za jeho primátorství započaty různé veliké podniky pražské, hlavně prokopán tunnel pod letenskou strání, započala se a provedena stavba nového nádherného mostu kamenného, jeho zásluhou převzaty do správy obce elektrické podniky pražské a za něho provedena stavba dětské nemocnice. Otázku Velké Prahy mocně posunul do popředí; od své primátorské řeči až po jednání ve sněmu zasazoval se o uskutečnění Veliké Prahy a jeho dílem jest spojení Libně jako VIII. části s Prahou. Jako zemský poslanec volen byl též do zemského výboru, kdež r. 1895 zastával úřad přísedícího po zemřelém dru J. Kučerovi.