Sníh (Václav Tille)/Švec a trubadúr

Sníh Václav Tille
	Švec a trubadúr	Svatováclavská mše

Údaje o textu
Titulek:	Švec a trubadúr
Autor:	neuveden
Zdroj:	Sbírka Sníh, vydáno péčí redakce »volných směrů« v Praze před Vánoci roku 1902
Licence:	PD anon 70
Překlad:	Václav Tille (pravděpodobně)
Licence překlad:	PD old 70
Vyňato ze sbírky El libro de los enzicinplos del conde Lucanor et de Petronio, dokončené roku 1355 Donem Juanem Manuelem. Přeloženo z francouzského textu

Za času krále Dona Jaymesa prvního, z Majorky, byl v Perpiňanu znamenitý trubadúr, který skládal podivuhodné verše. Ten trubadúr složil píseň, na kterou byla složena výborná hudba a která byla pokládána za mistrovské dílo. Celé město ji umělo zpaměti, nezpívali nic jiného; pomyslete si jen, jakou měl skladatel radost, kdykoliv ji slyšel přezpěvovat.

Ale jednou, když jel na koni ulicemi, drsný hlas protivně mu zaskřípal do uší; byl to hlas jednoho ševce; mrzačil všechny rýmy a zpíval tak špatně, že nebylo lze poznati ani melodii, ani slova.

Trubadúr skočí s koně, sedne si ke zpěvákovi, snaží se naučiti jej lépe zpívat; Nadarmo!

Švec nedbá nic na jeho poučování, zpívá z plna hrdla a dře nemilosrdně zamilované dílo básníkovo.

Trubadúr, vida tak komolit své verše, chytí rozhněván střevíce, které švec právě dodělal, rozřeže je na kousky, vyskočí na koně a jede svou cestou.

Z toho žaloba a soud. Švec objeví se před králem, král dá zavolat trubadúra; trubadúr nezapírá nikterak skutek, z kterého je viněn, a odpovídá, že užil spravedlivé odvety — „Je pravda“, pravil, „že jsem skladatelem oblíbené písně, jejíž slova a hudbu jednohlasně chválí celé město?“ — „Ano.“ — „Tak tedy, — a hleďte, je tu člověk, jenž si, jak se zdá, umínil učiniti tuto píseň směšnou; na důkaz prosím, ať ji zpívá tady při přelíčení; král uvidí, jestli si stěžuji křivě.“

Ševci nařízeno zpívat, a zpívá.

Všecko posluchačstvo div nepuká smíchy, nevyjímaje krále, jenž z milosti se uvolí zaplatit ševci za jeho zboží, ale výslovně mu zakáže zpívat verše, které ohaví: „Trubadúrova píseň je plodem jeho úsilovné práce; nesmíte mu ji kaziti, nechcete-li, aby ničil vaše střevíce, jež jsou zas plodem práce vaší; nechte jej s pokojem, a já nedovolím vám ubližovati.“