Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků/G-K

Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků Arnošt Julius Černý
A-F	G-K	L-M

Údaje o textu
Titulek:	Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků: G-K
Podtitulek:	Sestavil Arnošt J. Černý, majitel hud. školy a skladatel
Autor:	Arnošt Julius Černý
Zdroj:	ČERNÝ, Arnošt J. Nový kapesní slovník hudební. Třebíč na Moravě : Jindřich Lorenz, 1914. s. 162–175.
Licence:	PD old 70

Gassmann Florian Leopold, nar. v Mostě 1729, zem. 1774. Měl se státi kupcem, věnoval se však výhradně hudbě. Byl kapelníkem guvernéra ostrova Korfu a r. 1764 stal se dvorním skladatelem císaře Josefa II.; později byl jmenován dvorním kapelníkem. Složil více mší, několik oper a skladby komorní.

Gerber Antonín, nar. v Jablonné v Čechách 1709, zem. 1792. Byl výtečný houslista a flétista. Zpěvu se vyučil v Lehnici u Jesuitů. V Praze účinkoval co houslista v kapli loretánské a u křížovníků. Pak se stal houslistou v kapele hraběte Černína.

Gläser František, nar. v Hořejším Jiřetíně r. 1799, zem. v Kodani r. 1861. R. 1810 přišel co zpěvák ke dvorské kapele do Drážďan. R. 1814 učil se na konservatoři pražské hře na housle, harmonii a kontrapunktu. Ve Vídni, kam se r. 1817 odebral, seznámil se s Beethovenem. R. 1818 stal se místokapelníkem u divadla v Leopoldově. R. 1830 byl povolán za keplníka do Berlína k divadlu königstädtskému. Složil několik oper a romancí. R. 1842 stal se dvorním kapelníkem v Kodani.

Janáček Leoš, nar. r. 1854 pod Hukvaldy u Příbora na Moravě. Otec jeho byl učitelem; Janáček vzdělal se u Křížkovského, jenž byl ředitelem kůru; zde byl v klášteře v Brně. Janáček byl od 10 roků sopranistou. Když Křížkovský byl povolán do Olomouce za kapelníka arcibiskupského, zastupoval jej v Brně. R. 1874 navštěvoval varhanickou školu Skuherského v Praze. R. 1875 složil státní zkoušku z hudby, načež r. 1876 stal se učitelem hudby na učitelském ústavu. R. 1879 navštěvoval lipskou konservatoř, poslouchal přednášky prof. Grilla. R. 1880 navštěvoval konservatoř vídeňskou. Od r. 1881 je ředitelem varhanické školy v Brně. V letech 1885–1887 vydával v Brně „Hudební listy“. Vydal „Nauku o skladbě souzvuků a jich spojů“. Složil mužské sbory, Kytici národních písní, Valašské tance, operu „Počátek románu“ a jiné.

Jelen Alois, nar. ve Světlé na Čáslavsku r. 1800, zemřel ve Vídni r. 1857. Byl úředníkem, archivářem při ministerstvu ve Vídni. Byl velmi dobrý zpěvák. Dal první podnět k zřízení „Žofínské akademie“; stal se také prvním jejím ředitelem. V Praze pokusil se o první provozování IX. synfonie Beethovenovy. Napsal mnoho písní a sborů.

Javůrek Josef, nar. v Benešově r. 1741, zem. tamtéž r. 1803. Učil se zpěvu i hudbě u svého otce. Vstoupil do kláštera sázavského, kde byl ředitelem kůru. Po zrušení kláštera žil v Benešově, zabývaje se hudbou a filologií. Složil sonaty pro hously, fugy a prealudie pro varhany a jiné.

Javůrek Josef, nar. v Ledči r. 1749, zem. v Praze 1805. Přišel co hoch za zpěváka do semináře v Kutné Hoře, pak do Prahy k sv. Václavu. Zde studoval filosofii. Hrál výtečně na housle. Byl ředitelem v různých klášterních kostelích. Složil koncerty, sonaty a jiné.

Javůrek Josef, nar. v Benešově r. 1756, zem. 1840. Literního i hudebního vzdělání dostalo se mu v klášteře sázavském, kde jeho bratr byl ředitelem kůru. R. 1793 odebral se do Polska, kde byl učitelem hudby u knížete Michala Radziwiła. R. 1800 stal se profesorem na konservatoři ve Varšavě a později v ústavu Alexandrovském. Byl učitelem Chopinovým.

Jelínek Josef, nar. v Sedlci u Tábora r. 1758, zem. ve Vídni r. 1825. Již co 12letý hoch hrál dovedně na varhany. Studoval v Příbrami a na universitě pražské; mimo to učil se hudbě u Josefa Segerta. R. 1786 vysvěcen byl na kněze a na Mozartovo doporučení obdržel místo dvorního kaplana a mistra hry klavírní u Filipa hraběte Kinského. Byl osobním přítelem Mozartovým, jehož návodem složil několik variací na Mozartova temata. U Albrechtsbergera učil se kontrapunktu. Jelínek platil za nejlepšího klavírního virtuosa své doby. Skladby jeho jsou četné a vyšly u různých cizích nakladatelů.

Jelínek Heřman Ant., zv. „Cervetti“, nar. v Hořeňovsi r. 1709, zem. v Italii r. 1779. Studoval ve Vídni a vrátiv se do kláštera Želivského, stal se zde učitelem a ředitelem hudby. Věnoval se hře na varhany a housle. Jelikož mu klášterní život v hudebních studiích překážel, uprchl do Francie, kde v Paříži hrál před králem s velkým úspěchem. Na to žil několik let v Neapoli. Tu vystupoval pod jménem Cervetti. R. 1779 vrátil se do kláštera, nemoha však snésti samoty, prchl znovu do Italie, kdež zemřel. Složil mezi jinými skladbami koncerty a sonaty, které v rukopisech chová klášter želivský.

Jindřich Jindřich, nar. v Klenči r. 1876, jest učitelem v Domažlicích. Vydal řadu písní s průvodem klavíru, sbory mužské a smíšené, skladby klavírní, „Chodské písně“, mohutný sbor „Sv. Václava“ a jiné.

Jiránek Antonín, nar. v Praze r. 1712, zem. v Drážďanech r. 1761. Byl několik let v Praze a pak ve Varšavě prvním houslistou u královské kapely. Později stal se ředitelem královské kapely v Drážďanech. Byl dobrý houslista a pianista. Složil 24 koncertů pro housle a více koncertů pro klavír, gambu a flétnu.

Jiránek Alois, nar. v Ledcích r. 1858. Studoval nižší realku; r. 1874 vstoupil do učitelského ústavu; r. 1880 absolvoval školu varhanickou, nauku o formách u Fibicha. Stal se učitelem na ženském gymnasiu D. D. Obolenské v Charkově. Složil „Starodávné tance“, klavírní trio do d moll, více sborů, tři sešity písní, dvě suity z českých tanců, sonatiny a jiné.

Jiránek Josef, nar. 1806 v Domousnicích v Boleslavsku, zem. ?. Po odbyté učitelské zkoušce v Boleslavi a německé v Liberci, stal se učitelem hudby v ústavu Prokschově. R. 1847 otevřel vlastní školu hudební. Vycvičil mnoho výtečných učitelů hudby.

Jiránek Josef, nar. v Ledcích r. 1855. Byl žák Smetanův, housle učil se u Hřímalého a Angra. R. 1871 stal se členem orchestru Národního divadla v Praze. R. 1876 byl učitelem zpěvu při I. real. gymnasiu. Na to opustil Prahu a stal se učitelem na ženském gymnasiu D. D. Obolenské v Charkově. R. 1891 povolán za profesora hry klavírní na pražskou konservatoř. Složil „Drei Stimmungsbilder“ pro violoncello, „Elegii“ pro housle a violoncello a jiné.

Jirovec Vojtěch, nar. v Budějovicích r. 1763, zem. ve Vídni 1850. Již co žák zabýval se skladbou. Měl v úmyslu studovati práva, nemaje však prostředků a jsa nemocen, zanechal studia a věnoval se pouze hudbě. Tu ujal se ho hrabě Fünfkirchen. Mozart předvedl ho vídeňskému obecenstvu při provozování symfonie, zdařilého to díla Jirovcova. V Neapoli studoval fugu u učitele Saly. Byl také v Paříži. V Londýně byl vyznamenán přízní prince Walesského. R. 1804 stal se kapelníkem při dvorním divadle ve Vídni. Složil 24 zpěvoher, písní, sonat a jiných skladeb.

Habermann Frant. Jan, nar. v Kynžvartě 1706, zem. v Chebu 1783. Studoval filosofii v Praze a při tom i hudbu. Cestoval po Italii, Francii a Španělsku. R. 1731 stal se kapelníkem u prince z Condé, později u arcivévody toscanského. Když se vrátil do vlasti, složil ku korunovaci Marie Teresie operu, která byla provozována v jesuitské koleji. Vyučoval hudbě v šlechtických rodinách. Učil Myslivečka a Kajetána Vogla. Byl ředitelem kůru u Theatinů a u Maltézů. R. 1773 povolán za ředitele hudby při děkanském chrámu v Chebu. Byl výtečný kontrapunktik. Zanechal skladby církevní i světské.

Habrich Alexius, nar. v Boušově na Moravě 1736, zem. v klášteře rajhradském 1794. Byl výtečný houslista a varhaník. Působil co ředitel kůru. Věnoval se také dějepisectví. Zemřel co převor kláštera rajhradského.

Hammerschmidt Ondřej, nar. v Mostu r. 1611, zem. ve Svitavě 1675. Byl jeden z prvních kontrapunktistů, dobrý varhaník a skladatel. Napsal více skladeb církevních, z nichž vynikají: „Geistliche Konzerte“ a „Musikalische Gespräche“.

Hampejs Karel, nar. v Praze r. 1864, jest ředitelem kůru v Nuslích, učitelem zpěvu na c. k. státní realce na Kr. Vinohradech. Složil více sborů, mužských i smíšených, skladby houslové a orchestrální. Jest pilným pracovníkem na poli hudby světské i církevní a majitelem vlastní hud. školy v Nuslích.

Heller Ferdinand, nar. ve Vlašimi 1824, zem. v Praze 1912. Hudbě učil se u svého otce. Absolvoval ústav učitelský a školu varhanickou. Stal se pak podučitelem v Jihlavě. Ve Vídni studoval na universitě matematiku a fysiku a na konservatoři vyšší techniku houslovou. Ve Vídni vyučoval zpěvu na akademickém gymnasiu a v hudebním ústavu Petra Bílka. R. 1860 přesěhoval se do Prahy a založil s Lukesem zpěvácký spolek „Hlahol“ a s Bedřichem Smetanou klavírní školu. Účinkoval také co učitel zpěvu na vyšší dívčí škole a na ústavech učitelských. Byl ředitelem svatovítského hudebního spolku. Věnoval se zejména „Hlaholu“, jehož byl výborným dirigentem. Napsal školu pro violu, violoncello, cvičení pro housle a zpěv. K pobídce Nerudově sestavl s Linkem oblíbený salonní tanec „Besedu“.

Heller Josef August, nar. v Žatci – ?, zem. v Praze 1855. Byl finančním sekretářem a členem národního výboru. Složil 4 mše, velké requiem, operu „Zamara“, „Aurelia“, „Marion“ a „Delorma“; byl také hud. spisovatelem.

Himmelbauer Václav, žil okolo r. 1764 v Praze. Odebral se do Vídně, kde účinkoval co učitel zpěvu. R. 1782 byl jmenován kapelníkem a později dvorním kapelníkem ve Vídni. Vyučoval také hře na violoncello. Vydal duetta pro flétnu a violoncello.

Hlaváč Vojtěch, nar. 1849, zem. 1910, učil se hudbě na hudební škole Šimákově v Praze, později na varhanické škole. R. 1865 zastával místo dirigenta v různých městech v Uhrách. R. 1870 odebral se do Ruska, zde byl dirigentem „Společnosti umělců“. V poslední době byl ředitelem kapely námořníků na cárské jachtě. Byl výtečným varhaníkem, učitelem a skladatelem; dirigoval více než 2500 koncertů. R. 1890 bylo mu uloženo ministerstvem vyučování vypracovati učební osnovu k vyučování hudbě a zpěvu na ruských školách středních.

Hrdlička Alois, nar. 1826 v Ústí nad Orlicí. Hudbě se učil u svého otce; co 10letý hoch byl sopranistou u Augustinianů v Brně. Zde vypomáhal co houslista v divadelním orchestru. R. 1842 studoval na vzorní hlavní škole v Praze a současně na škole varhanické. Později odebral se do Hradce Králové, kde připravoval se pro stav učitelský. Byl pomocným učitelem v Žamberce, v Čermné a Heřmanicích. Složil as 62 větších skladeb; k nim náležejí skladby církevní a komorní. Z poslednějších vynikají 2 symfonie a ouvertura „Taborita“.

Hofmeister Karel, nar. v Liblicích 1868. Absolvoval gymnasium v Praze. Studoval esthetiku na universitě. R. 1887–1890 studoval varhanickou školu pražskou. Základy klavírní osvojil si u děda svého J. Tondera, řídic. učitele a zdokonalil se u Jindřicha z Kaanů. R. 1890 povolala ho lublaňská „Glasbena Matica“ za učitele klavíru na vlastní hudební školu. Složil klavírní skladby, melodram „Tři jezdci“ a několik písní na české a slovanské texty, „Písničky“, „Pohádka máje“, „Bledi zpevi“, „Rapsodii“ a jiné.

Holan Václav Karel, nar. v Rovně v. pol. XVII. stol. Studoval školy latinské; byl varhaníkem v chrámě sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Vydal velký zpěvník „Kapla královská vokální a instrumentální“.

Holý František Ondřej, nar. 1747, zem. ve Vratislavi 1783. Byl členem řádu Františkánů, z něhož vystoupil a věnoval se hudbě. Stal se ředitelem hudby u divadla v Kocích v Praze. R. 1769 odebral se do Berlína ke Kochovi. Později byl ředitelem hudby u Väserovy společnosti ve Vratislavi. Složil několik operet, baletů, ouvertur a jiné.

Hoffmann Karel, nar. na Smíchově r. 1872, žák houslového oddělení řed. Benevitze na pražské konservatoři. Za sedmiletého pobytu vzdělal se ve hře ensemblové pod vedením U. Wihana. Studoval skladbu na komposiční škole, harmonii pod Foerstrem, kontrapunkt pod K. Steckrem. R. 1872 vzbudil obdiv odborníka s interpretací houslového partu v Brahmsově dvojkoncertu. Zamítnuv dráhu virtuosní, vstoupil v čelo „Českého kvartetta“.

Houdek Josef, nar. v Čechách r. 1762, zem. 1832. Učil se hudbě u svého otce v Drážďanech. Byl dobrý teoretik a hudebník na lesní roh.

Houdek Karel, nar. v Dobříši 1721, zem. po roce 1806. Vyučil se na lesní roh u Šindeláře, byl ve službách knížete Mansfelda, Auersperka a hraběte Kinského. Později u krále saského v Drážďanech, který r. 1747 jmenoval ho dvorním virtuosem. Ve hře na roh vyučil umělce z Čech i z ciziny. Z nich nejznámější jsou Štych (Punto) a Weisbach.

House Václav, nar. v Roudnici ok. r. 1775, zem. v Praze r. 1847. Byl podučitele, učil se také hudbě a k dalšímu vzdělání odebral se do Prahy. Zde stal se houslistou při loretánské kapli a při královském divadle. R. 1815 byl jmenován kontrabasistou při divadle a profesorem kontrabasu na konservatoři. Složil pro kontrabas „Etudy“, výtečnou školu a jiné. Jeho žáky byli Hrabě, Drechsler, Sláma, Hanuš a jiní.

Horák Václav Emanuel, nar. ve Mšeně r. 1800, zem. r. 1871. Učil se hudbě nejdříve doma, pak stal se zpěvákem u sv. Mikuláše, hrával také při mši na varhany. Studoval dílo Türkovo „Návod k generálnímu basu“, Voglerovo dílo nauku o harmonii, Fuxův Gradus ad Parnassum, Albrechtsbergerův a Cherubiniho kontrapunkt. Okolo r. 1825 začal skládati; napsal „Salve animas“, „Tedeum“. R. 1831 byl učitelem zpěvu pěvecké školy při škole varhanické. V Tomáškově škole učil kontrapunktu. Byl varhaníkem a ředitelem kůru v chrámu týnském, u Panny Marie Sněžné a sv. Vojtěcha. Složil různé skladby církevní, zejména mše a jiné.

Horák Vojt. Ant., nar. v Praze 1875, zem. 1911, složil orchestrální skladby, hudbu k „Janu Výravovi“, aktovku „Na večer Bílé soboty“, operu „Babička“.

Horník Ondřej, nar. v Kamenici r. 1864. Ředitel kůru při chrámu karlínském a profesor zpěvu na pražské konservatoři. Složil mnoho písní, skladeb orchestrálních, melodrama a skladby církevní. Jest virtuos v improvisování na varhany.

Hrabě Josef, nar. v Předním Ovenci r. 1816, zem. v Praze r. 1870. Absolvoval pražskou konservatoř. Později stal se učitelem na témž ústavu. R. 1870 byl členem německého divadla. Obligátním nástrojem jeho byl kontrabas, a lze ho za reformatora hry na tento nástroj považovati. Napsal školu, složil několik koncertů, variací pro svůj nástroj a dílo „Navedení k hraní na basu“. Vyučil mnoho žáků.

Hřímalý Jan, nar. r. 1844. Byl koncertním mistrem v Amsterdámě. R. 1869 odebral se na Rus, kde byl prvním učitelem hry houslové, koncertním mistrem, chéfem konservatoře a smyčcového kvartetta. Napsal studie stupnic a cvičení dvojhmatů na housle. Redigoval houslovou školu Mazasovu.

Hřímalý Vojtěch, nar. v Plzni 1842, zem. ve Vídni 1908. Absolvoval pražskou konservatoř, kde se učil hře na housle u Mildnera. R. 1861 stal se ředitelem orchestru v Gottenburku, r. 1868 při českém divadle a r. 1873 při německém divadle v Praze. R. 1875 byl ředitelem hudebního spolku a školy v Černovicích v Bukovině. Složil operu „Zakletý princ“, „Švanda dudák“ a jiné.

Chvála Emanuel, nar. v Praze r. 1851. Hudbě se učil v ústavu Müllerově, konal studia na vysokých školách technických. V hudbě dále se vzdělával u varhaníka Cainera. Po dokonaných studiích nastoupil místo u Buštěhradské dráhy. Teoretická studia konal u Foerstra a Fibicha. Složil „Sousedská“, „Smyčcové kvarteto A moll“, 4 sešity písní, „Rondeau“, „Silhuetty“, „Lístky do památníku“, „Veseloherní pochod“, symfonický obrázek „O posvícení“ a mnohé jiné. Jest také hudebním kritikem „Národní politiky“ a „Unie“.

Kaan z Albéstu Jindřich, nar. v Tarnopoli v Haliči r. 1852, absolvoval pražskou školu varhanickou a učil se u Blodka. Byl uitelem hry klavírní u kn. Fürstenberka. Delší dobu ztrávil v cizině, pak se vrátil co dokonalý virtuos klavírní hry. Nyní jest ředitelem pražské konservatoře. Složil klavírní transkripce, cyklus symfon. básní Smetanových „Má vlast“, symfon. báseň „Sakuntala“, pantomimický balet „Bajaja“, operu „Na útěku“, pantomimu „Olim“, koncertní polonésu pro housle s průvodem klavíru, skladby pro housle, klavír a jiné.

Kalivoda Jan Václav, nar. v Praze r. 1801, zem. 1866. Absolvoval pražskou konservatoř. R. 1822 konal umělecku cestu. V Mnichově poznal ho kníže Fürstenberg, který ho jmenoval dvorním kapelníkem. Složil 7 symfonií, různé písně a sbory. Byl také dovedným houslistou.

Kaňka Jan Nep., nar. v Praze 1744, zem. v Praze r. 1798. Byl výborný pianista a violoncellista. Stal se doktorem filosofie a byl císařovnou Marií Terezií jmenován radou při apelaci pražské, r. 1778 úřad nastoupil a až do své smrti zastával. Řídil různé hudební akademie a zanechal namenitou sbírku hudebních skladeb.

Kašpar Bohumil, nar. v Holicích r. 1870. Učil se hudbě u kapelníka Holuba. Později byl odveden a zařaděn k hudbě pěšího pluku v Josefově. Pod kapelníkem J. Bleschinem, jenž byl výborný hudebník, měl Kašpar dosti příležitostí poznati cenné skladby. Aranžováním a orchestrováním různých děl nabyl znalosti instrumentace. Po odbyté službě vojenské stal se prvním flétistou u opery v Krájově v Rumunsku. R. 1893 stal se ředitelem kůru v Dašicích u Pardubic. V této době založil „Jednotu hud. stavů“, jejímž se stal čestným členem pro získané zásluhy. Byl mimořádným posluchačem universitním na fakultě filosofické. Hudební theorii učil se u K. Nováka, hře na varhany u Treglera. Složil státní zkoušku ze zpěvu. Psal odborné články do „Dalibora“, „Cyrilla“, „Nár. listů“ a jiné. Byl ředitelem kůru v Dobrovici, v Slaném a od r. 1907 jest při basilice smíchovské a učitelem zpěvu na gymnasiu v Truhlářské ulici v Praze. Jest výborem hud. odboru „Umělecké Besedy“, „Obecní jednoty Cyrillské“ a jednatelem „Jednoty hudeb. stavů“. Složil „Obřady svatého týdne“, školu na flétnu, klarinet, lesní roh, „České pašije“, „Responsoria“ a jiné.

Kaván František, nar. v Branné u Jilemnice r. 1818, zem. v Praze r. 1896. Co gymnasista absolvoval ústav Prokschův. Byl dovedný pianista. Vyučoval v různých šlechtických domech. Po absolvování 2 roků práva, stal se vychovatelem dětí hraběte Jindřicha Chotka. Byl také ředitelem kutnohorského zpěváckého spolku „Tyl“ a ředitelem pražského „Hlaholu“ a učitelem zpěvu na „Vyšší dívčí škole“ v Praze. Složil mnoho písní a jiných skladeb.

Kittl Jan Bedřich, nar. 1809 na Vorlíku, zem. r. 1868. Již v 16tém roce svého věku složil mnoho písní a jednoaktovou operu „Daphnis Grab“. R. 1836 hrál v koncertě své skladby. Po řediteli Div. Webrovi stal se r. 1843 ředitelem konservatoře pražské, sám zde učil kontrapunktu a hudební skladbě. Složil opery: „Bianca a Giuseppe neb Francouzové před Nizzou“, „Waldblume“, „Die Bilderstürmer“, velkou mši, kantatu, symfonie a jiné.

Klička Josef, nar. v Praze r. 1855, absolvoval pražskou konservatoř a školu varhanickou; byl sbormistrem pražského „Hlaholu“. Nyní c. k. zem. inspektorem hudby. Složil operu „Spanilá mlynářka“, světská oratoria „Pohřeb na Kaňku“ a „Příchod na Říp“, mnoho sborů, „Balladu o české hudbě“, skladby pro varhany a jiné. Jest výtečným varhaníkem a pianistou.

Kníže Frant. Max, nar. 1784, zem. 1840, prostonárodní skladatel. Žil v Praze co ředitel kůru u sv. Havla. Jeho činnost spadá do první polovice XIX. věku, kdy také zemřel. Byl skladatelem známé písně „Když měsíček spanile svítil“. Složil více písní, které vyšly tiskem u Jana Hoffmanna v Praze.

Kocian Jaroslav, nar. 1883, absolvoval pražskou konservatoř, kde byl žákem Ševčíka. Nastoupil uměleckou cestu po hlavních městech evropských a všude vynikl svým vyspělým uměním; podobných výsledků docílil v Anglii a Americe. Složil několik skladeb houslových.

Kolešovský Zikmund, nar. v Praze 1817, zem. tamtéž 1868. Absolvoval pražskou konservatoř a vycvičil se ve hře na housle. R. 1840 stal se ředitelem kůru. Učinkoval v orchestru českého zemského divadla. Byl ředitelem žofínské akademie. Mezi mnohými jeho skladbami vyniká velká pastorální mše, vokální requiem, „Ebrejská elegie“. Byl ředitelem kůru u sv. Štěpána a sv. Ignáce. Založil „Ústav ku vzdělání se koncertnímu a dramatickému zpěvu“. Byl spolupracovníkem časopisu „Slavoj“.

Kovařovic Karel, nar. v Praze r. 1862. Absolvoval pražskou konservatoř, kdež učil se hře na klarinet a harfu. Stal se mistrem hry harfové a byl povolán k zem. českém divadlu jako solista. V létech 1886 až 1888 účinkoval co kapelník při městském divadle v Plzni a při Nár. divadle v Brně. Řídil koncerty české filharmonie. Nyní jest chéfem opery Národního divadla v Praze. Složil symfonickou báseň „Únos Persefony“, operu „Ženichové“, „Cesta oknem“, „Hašiš“, „Psohlavci“, balet „Pohádka o nalezením štěstí“, meziaktní hudbu k „Lesní panně“, k „Výletu pana Broučka“, k „Lásce Rafaelově“, smyčcová kvartetta A moll, G dur a Es dur, klavírní koncert f moll, dramatickou ouverturu C moll, sonatu F dur, melodram „Zlatý kolovrat“, zpěvohru „Na starém bělidle“ a mnohé jiné.

Koželuh Jan Ant., nar. ve Velvarech 1738, zem. v Praze 1814. Byl dobrým diskantistou a proto ujal se ho hrabě Kolovrat a dal ho k Jesuitům do Březnice, kde učil se latině a byl také diskantistou. Později konal hudební studia v Praze. Stal se ředitelem kůru v Rakovníku; vrátil se však do Prahy a stal se basistou v chrámě sv. Víta, při čemž studoval hudební skladbu u Jos. Segra. Na to odcestoval do Vídně, kde nalezl Gassmana a Glucka u nichž dále se vzdělával. Hasse vyučoval ho recitativu. Po několika letech vrátil se do Prahy, kde v šlechtických rodinách vyučoval hře na klavír a zpěvu. Byl také ředitelem kůru u Křížovníků a r. 1784 kapelníkem v chrámě sv. Víta. Vycvičil mnoho žáků, zvláště zpěváků. Skladatelská činnost vykazuje značný počet skladeb, jichž větší počet v rukopisech chová varhanická škola pražská.

Koželuh Leopold, nar. ve Velvarech 1753, zem. 1818. Ve svém 11. roce co studující skládal malé skladby pro klavír. Po dokonaných studiích universitních věnoval se úplně hudbě. Jeho první větší skladbou byla baletní hudba, která byla provedena 1771 v pražském divadle. R. 1778 odebral se do Vídně, kde složil mnoho koncertů na různé nástroje a vyučoval hře na klavír. Stal se klavírním mistrem arcivévodkyně Alžběty a r. 1792 c. k. komorním skladatelem a kapelníkem. Zachoval mnoho cenných skladeb. Mezi nimi vážné a komické zpěvohry, skladby klavírní, církevní a jiné.

Kraft Antonín, nar. v Rokycanech 1751, zem. ve Vídni 1820. Byl dobrý violoncellista. Učil se u Vernera a stal r. 1778 členem kapely knížete Esterhazyho. Od r. 1791 sloužil u Grassalkoviče a Lobkovice. Z jeho skladeb vyšly tiskem sonaty pro violoncello a basu, duetta pro housle a violoncello a dvě pro violoncella.

Krejčí Josef, nar. v Milostíně r. 1822, zem. v Praze r. 1881. Absolvoval varhanickou školu pražskou; byl výtečným varhaníkem. Stal se r. 1844 varhaníkem u Křížovníků. Paedagogice učil se u Proksche. Založil hudební časopis „Cecilia“. Byl nejdříve učitelem nauky o harmonii a r. 1849 stal se ředitelem školy varhanické a ředitelem kůru u sv. Jakuba, r. 1853 u Křížovníků. R. 1865 ředitelem pražské konservatoře. Složil skladby pro varhany, mše a skladby instrumentální.

Krommer František, nar. v Kamenici na Moravě 1759, zem. ve Vídni 1831. Hudebního vzdělání nabyl u strýce Ant. Krommera v Turasu, který ho učil hře na varhany. Další theoretické a praktické vzdělání získal vlastním studiem dobrých mistrů. Co houslista dostal se ke kapele hraběte Ayrůma do Uher, pak za ředitele kůru do Pětikostelí, později za kapelníka u pluku Karolyho a konečně hud. ředitelem knížete Grassalkoviče ve Vídni. Po smrti Leop. Koželuha stal se komorním skladatelem a provázel císaře do Francie a Italie. Zanechal mnoho různých skladeb.

Knittl Karel, nar. 1853, zem. 1907; absolvoval školu varhanickou v Praze, zpěvu učil se ve škole Pivodově a řízení u Smetany. Byl sbormistrem pražského „Hlaholu“. R. 1882 stal se učitelem nauky o harmonii na škole varhanické; r. 1890 profesorem a po Benevitzovi ředitelem konservatoře. Složil mnoho písní, sborů, skladeb pro klavír, komorních a orchestralních. Napsal „Nauku o homophoním slohu“ a „Příklady k obecné nauce o hudbě“.

Křížkovský Pavel, nar. v Brně r. 1821, zem. r. 1885. Učil se klavíru, zpěvu a varhanám u rektora Neplachovské farní školy Aleše Urbánka. Odebral se na studia do Opavy, později studoval filosofii v Olomouci. R. 1839 opustil studia a byl učitelem na venkově. R. 1842 zatouživ po dokončení studií filosofických odebral se do Brna, tyto dokončiv vstoupil do semináře v Brně. Zde oddal se studiu nár. melodií a počal dle nich skládati sbory. Zharmonisoval veškeré nápěvy v Sušilově sbírce z. r. 1840 pro jeden neb čtyři hlasy. R. 1845 vstoupil do kláštera Svatotomášského ve Starém Brně. Složil mnoho výtečných sborů. Pracoval také o reformě církevní hudby. R. 1872 řídil chrámovou hudbu při arcib. chrámu v Olomouci, kde byl téhož roku definitivně jmenován ředitelem kůru.

Kubát Norbert, nar. v Uhlířských Janovicích r. 1863; absolvoval školu varhanickou v Praze. Věnoval se koncertní hře na housle. Byl nějaký čas solistou ve vojenské kapele pluku č. 72. Na to zařídil si hudební školu v Kolíně, později stal se tamtéž ředitelem kůru. Od r. 1895 jest ředitelem kůru při arciděkanském chrámu v Plzni a sbormistrem „Hlaholu“ plzeňského. Složil různé skladby církevní i světské, vokální i instrumentální.

Kubelík Jan, nar. v Michli u Prahy r. 1882. Absolvoval pražskou konservatoř a to houslové oddělení prof. Ševčíka. Konal umělecké cesty po Evropě a Americe, všude dosáhl nejskvělejších úspěchů. Nyní usídlil se na svém panství Bychorách u Kolína.

Kuchař Jan, nar. v Chotci r. 1751, zem. v Praze r. 1829. Byl výborný varhaník; zastával toto místo u sv. Jindřicha, později na Strahově, pak byl kapelníkem při operním orchestru v Praze. Přeložil Mozartovy opery z italštiny do němčiny. Ke „Kouzelné flétně“ složil recitativy. Pověsť nazývala ho druhým Seegrem. Složil mnoho skladeb rozmanitého druhu.