Sentimentální rozhovor
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sentimentální rozhovor |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Paul Verlaine |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | Colloque sentimental |
| Zdroj: | Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 510–511. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | Jaroslav Vrchlický |
| Licence překlad: | PD-old-70 |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Ve pustém parku, ve vlhké trávě
dva stíny mihly se právě.
Zrak mrtvý, rty svadlé jen dýší,
řeč jejich sotva kdo slyší.
Ve pustém parku, ve vlhké trávě,
duch s duchem vzpomíná právě:
— Víš,, srdce plálo nám vzňato?
— Proč měl bych vzpomínat na to?
— Zda zříš mne posud v svém snění?
Zda tušíš mne?
— Co bylo, není!
— Sny naše a přání zbožná?
A štěstí, polibky?
— Možná!
— Ten azur, ty hvězdy jak plály!
Ta naděj! — V noc prchla a v dáli.
Tak planým ovsem jdou v tiši.
Noc pouze hovor jich slyší.
