Písně (Nebeský)
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Písně |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Václav Bolemír Nebeský |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Google Books (jen z USA) |
| Vydáno: | Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 132 – 133. |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
[editovat] 1.
Ticho kol, že bys moh' slyšet
zlaté hvězdy v nebi chodit —
slyšet měsíčka hedbávné
lesky v jezeru se brodit!
Ticho kol, že bys moh' slyšet
tajné sny hrobního spáče —
slyšet mrtvé kapky času,
jež vesmíra oko pláče!
I ten vánek hravý dřímá,
ani zvuku ani hnutí —
jakoby se vesmír topil
v bezedném zapomenutí.
Jen mé srdce pořád bije,
tlukot s tlukotem se honí -
jak hodiny všehomíra,
jež si samy hrana zvoní!
[editovat] 2.
Když mou duši, jako Jidáš,
políbením přítel zradí:
tu mé srdce puká, ale
svět mi ztrátu vynahradí.
Přítel jest mi onen Sparťan,
jenžto statně, mysli hrdé
umírá, syn vlasti věrný,
na podušce štítu tvrdé.
Přítel jest mi, jenžto s mysli
tichou, velkou, Bohem zňatou,
na kříži zde bludův luzy
umírá pro pravdu svatou.
Celý svět — bol, rozkoš jeho,
naděje a svaté síly
jsou můj přítel, zaň bych vylil
žití purpur z každé žíly.
Lásku mám však jenom jednu —
a to jest má říše blaha!
A v té říši nebevelké
mám jen tebe, matko drahá!
(V Květech, 1841.)
