Ottův slovník naučný/Seléné

Ottův slovník naučný
Selen	Seléné	Selenga

Údaje o textu
Titulek:	Seléné
Autor:	Vladislav Kalousek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 817. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Seléné

Seléné (od σέλας, záře) byla starořecká bohyně luny, spanilá paní zářivé krásy, jež jako jasné oko noci, před jehož leskem ostatní hvězdy zanikají, putuje na dvojspřeží spletenými cestami po nebi ve stálé změně, okřídlená a ozdobená zlatou korunou paprsků; jinak představována též jedouc na koni neb mezku (tak na basi Feidiova Zeva v Olympii). Slavnostními dny jejími byly začátek a střed měsíce (novoluní νουμηνίαι a plnoluní διχομηνίαι); zvláštního kultu však neměla jako Éós. — Zvláště proslul její poměr k Endymiónovi (v. t.). Srv. Roscher, S. und Verwandtes (Lip., 1890, Nachträge, t., 1895). klk.