Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Obchodní zákon

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Obchodní zákon
Autor: Ferdinand Heller mladší
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 542–543. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Obchodní zákon rak. byl vydán dne 17. pros. 1862 č. 1 ř. z. na rok 1863, nabyl moci od 1. čce 1863 a nyní platí pro všechny země zastoupené na říšské radě. Zákon tento vypracován byl kommissí složenou ze zástupců zemí bývalého Německého spolku. Kommisse ta sešla se v Norimberce r. 1857, a porady její trvaly a do roku 1861. Návrh kommissí tou vypracovaný prohlášen byl pak v jednotlivých zemích zákonem, v Rakousku zejména uvozovacím zákonem k němu ze 17. pros. 1862 č. 1 ř. z. Vstoupením zákona tohoto v platnost pozbyly platnosti všechny speciální tehdy plativší zákony, vztahující se na poměry obchodní, pokud výslovně zachovány nebyly. O. z. rakouský skládá se ze čtyř knih, k nimž dodatky a též některé změny podává citovaný uvozovací zákon k němu. Prvá kniha skládá se ze 7 hlav a jedná o obchodním stavu vůbec, t. j. o obchodnících, stanovíc pojem obchodníka ve smysle o-ho z-a a vytýkajíc podmínky, za kterých se kdo obchodníkem státi může, dále o obchodním rejstříku, kterážto ustanovení doplněna jsou prováděcím nařízením ministerstva spravedlnosti a obchodu z 9. břez. 1863 č. 27 ř. z., pak o obchodních firmách, obchodních knihách, o prokuristech, obchodních plnomocnících a pomocnících a konečně v 7. hlavě o obchodních dohodcích a sensálech, kterážto ustanovení však nyní nahrazena jsou speciálním zákonem z 4. dub. 1875 č. 68 ř. z. Druhá kniha skládá se ze 3 hlav a jedná o obchodních společnostech, totiž o společnosti veřejné, kommanditní, kommanditní na akcie a akciové, a ustanovuje podmínky zřizování jejich, upravuje částečně jen subsidiárně poměr společníků mezi sebou a k osobám třetím a jedná dále o zrušení společnosti, vystoupení neb vyloučení jednotlivých společníků z ní, o likvidaci zrušené společnosti a konečně o promlčení žalob ze závazků společnosti vůči jednotlivým společníkům. Předpisy této knihy o akciových společnostech byly však změněny, pokud se týče akciových společností průmyslových a obchodních z obchodních vyjímaje pouze ty, které provozují obchody bankovní, úvěrní a pojišťovací, a pak takové, které provozují nebo stavějí průplavní kanály nebo dráhy jakéhokoliv druhu, nebo provozují paroplavbu a nahrazeny nařízením ministerstva vnitra, financí, obchodu, spravedlnosti a orby z 20. září 1899 č. 175 ř. z. Doplněna byla pak kniha ta zákonem z 9. dub. 1873 č. 70 ř. z. o společenstvech výdělkových a hospodářských. Třetí kniha, sestávající ze dvou hlav, pojednává v 1. hlavě o tiché společnosti a v druhé o spojování se k jednotlivým obchodům na společný účet. Čtvrtá kniha skládá se z pěti hlav. Prvá hlava pojednává o obchodech ve všeobecnosti, stanovíc předem pojem obchodu v právním smysle a vytýkajíc povšechné předpisy právní o nich, zejména o uzavírání a plnění jejich. Tato hlava pojednává té o kupeckém právu retenčním a zástavním a pak o kupeckých papírech (cenných). Druhá hlava jedná o smlouvě kupní, třetí a čtvrtá o obchodu kommissionářském a speditérském. Pátá hlava pak věnována jest obchodu povoznickému vůbec a obchodu povoznickému železnic zvlášť, kteréžto poslední předpisy však doplněny jsou dopravními řády železných drah z 10. pros. 1892 č. 207 ř. z., 1. srp. 1893 č. 126 ř. z., 20 list. 1895 č. 167 ř. z. a konečně mezinárodním dopravním řádem ze 14. říj. 1890 č. 186 ř. z. z r. 1892. K jednotlivým dalším zákonům na obchodní poměry se vztahujícím bylo poukázáno ve článku Obchodní právo. Hlr.