Manifest Prozatímní národní vlády (Polsko 1863)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Manifest Prozatímní národní vlády
Autor: CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „AUTOR“ (autor díla)
Zdroj: [red 1]
Vydáno: 1863
Licence: PD PL

Manifest Prozatímní národní vlády

Ústřední výbor jako Prozatímní národní vláda.

22. ledna 1863[red 2]

Ničemná agresorská vláda, rozzuřená odporem jí týrané oběti, rozhodla se jí zasadit rozhodný úder: uchvátit několik desítek tisíc nejstatečnějších, nejhorlivějších obránců jejích, obléci je do nenáviděné moskevské uniformy a hnát tisíce mil do věčné bídy a na věčné zatracení. Polsko nechce, nemůže se vzdát bez odporu tomuto hanebnému násilí, musí energicky vzdorovat pod trestem ostudy před dalšími pokoleními. Zástupy mládeže bojovné, mládeže obětavé, živené vroucí láskou k Vlasti, neochvějnou vírou ve spravedlnost a pomoc Boží, přísahaly sobě shodit to prokleté jho, anebo zhynout. Za ni tedy, národe polský, za ni! Po strašlivé hanbě poroby, po nepředstavitelných mukách útisku Tě Ústřední národní výbor, v současnosti Tvá jediná legální vláda, vyzývá do posledního již boje, na pole slávy a vítězství, které Ti dá a jménem Boha na nebesích dáti přísahá, neboť ví, že Ty, který včera byl jsi kajícníkem a mstitelem, zítra musíš býti a budeš hrdinou a velikánem! Ano, Ty svobodu svou a nezávislost svou dobudeš velkostí takové mužnosti a posvátností takových obětí, jakými se ještě žádný lid ve své historii nezapsal. Vznikající Vlasti své dáš bez žalu, slabosti a váhání všechnu svou krev, život i majetek, který by od Tebe potřebovala. Výměnou Ti Ústřední národní výbor slibuje, že silami Tvé statečností nemrhá, oběti tyto nebudou nadarmo, neboť kormidlo, kterého se chápe, silnou rukou držeti bude. Přemůže všechny překážky, rozdrtí všechny zábrany, a každou nepřízeň svaté věci, dokonce i nedostatek horlivosti, stíhati i trestati bude před přísným, leč spravedlivým tribunálem Vlasti. Hned v prvním dnu veřejného vystoupení, v první chvíli zahájení svaté války prohlašuje Ústřední národní výbor všechny polské syny, bez ohledu na víru i rod, původ i stav, svobodnými a rovnoprávnými občany země. Země, kterou lid rolnický dosud držel na právech pachtovného, stává se od této chvíle jeho bezpodmínečnou vlastností, věčným dědictvím. Poškození majitelé budou odškodněni z obecných státních fondů. Všichni podruzi a nádeníci vstupující do řad obránců země, nebo v případě jejich slavné smrti na poli slávy jejich rodiny, obdrží z národního majetku díl země bráněné před nepřáteli. Do zbraně tedy národe Polska, Litvy a Rusi, do zbraně, neb hodina společného osvobození již uhodila, starý náš meč tasený, svatá standarta Orlice[red 3], Pogoni[red 4] a Archanděla[red 5] rozvinuta. A nyní k Tobě, národe moskevský[red 6], promlouváme: tradičním heslem naším je volnost a bratrství lidů, proto Ti odpouštíme dokonce i vraždu naší Vlasti, dokonce i krev Pragy[red 7] a Oszmiany[red 8], násilí na ulicích Varšavy a muka lochů Cytadely[red 9]. Odpouštíme Ti, jelikož i Ty jsi zbědovaná a mordována, smutná a utrápená, mrtvoly dětí Tvých se kolébají na šibenicích carských, proroci Tví v snězích sibiřských mrznou. Ale nepocítíš-li v této rozhodné hodině v sobě utrpení za minulost, svaté tužby pro budoucno, podpoříš-li v boji s námi tyrana, který nás zabíjí a Tebe ponižuje, běda Ti, neboť před Bohem i světem celým Tě proklejeme na hanbu věčné poroby a muk věčné nevole, a vyzveme ku strašnému boji záhuby, poslednímu boji evropské civilizace s divokým barbarstvím Asie.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Překlad uživatele Ludek podle původního polského textu v polských Wikizdrojích: pl:Manifest Tymczasowego Rządu Narodowego.
  2. Lednové povstání (Powstanie styczniowe, 1863-1864), národní povstání proti ruskému záborci vypuklo 22. ledna 1863 a trvalo do pozdního podzimu roku 1864. Zasáhlo Polské království a tzv. zabrané země – Litvu, Bělorusko a část Ukrajiny.
  3. Orlice, v polštině orel (orzeł), je polský národní znak.
  4. Pogoń (česky honba, honička, pronásledování) je litevský národní znak, představuje ozbrojeného jezdce na vzpínajícím se koni. V pravé ruce tasený meč, v levé štít se zlatým litevským (lotrinským) křížem. Litva byly kdysi částí soustátí s Polskem (Rzeczpospolita Obojga Narodów, Republika obojího národu či obojího lidu). Pogoń je národním znakem i Běloruska, verze běloruská a litevská se liší barevným provedením, běloruský jezdec je celý stříbrný, litevský má modré prvky.
  5. Archanděl Michal byl znakem Ukrajiny. Jako už byla Republika obojího národu, měla vzniknout i Republika trojího národu (polský, litevský a ukrajinský), o takovémto návrhu se jednalo už od roku 1572, dokonce byla v tomto smyslu podepsána dohoda v roce 1658, ale kvůli vypuknutí další polsko-ruské války k realizaci nedošlo. Nápad byl oprášen v Lednovém povstání se snahou vyvolat nepokoje i na zemích ukrajinských (nazýváno je zeměmi ruskými ve smyslu Červené Rusi, nikoliv Ruska; Rusko bylo označováno jako země moskevská a tamější obyvatelé jako Moskalé).
  6. Národ moskevský - míní se tím to, co my chápeme jako Rusko.
  7. Město na pravém břehu Visly naproti Varšavě, nyní varšavská čtvrť. Praga byla připojena k Varšavě v roce 1791. V roce 1794 se během Kościuszkovského povstání bránila útoku ruských vojsk, po prolomení obrany došlo k masakru civilního obyvatelstva (zahynulo na 20 tisíc lidí) a pod tímto dojmem levobřežní Varšava kapitulovala. V listopadovém povstání (1831) byla významně poškozena.
  8. Oszmiana, litevsky Ašmena je jednou z nejstarších litevských osad, v současnosti na území Běloruska nedaleko litevských hranic. V roce 1519 zničena moskevskými vojsky. Při potlačování Lednového povstání v dubnu 1831 opětovně zničena a obyvatelstvo vražděno, v dominikánském kostele bylo zavražděno 500 lidí (včetně žen a dětí).
  9. Cytadela - ruská pevnost postavená ve Varšavě po pádu listopadového povstání (1831), zároveň vězení i pro politické vězně.