Klasy

Za dávných časů, když byli lidé ještě dobři a pobožni, klasy šly od samé země až ku konečku; stéblo nebylo hladké jako nyní. Avšak lidé byli pořád bezbožnější, nevážili si darů Božích, ze pšeničné mouky narobili velikých kulí a zahrávali si jimi. Dlouho díval se tomu Pán Ježíš a lidem shovíval, ale konečně přece je potrestal. I rozkázal andělu svému, aby šel a plameny nebeskými zapálil klasy, by lidé neměli živobytí nejhlavnějšího. Když však panna Maria zpozorovala, co anděl učiniti chce, sestoupila rychle se zlatého trůnu svého, uchopila ještě v čas bělostnou rukou svou hořící klas za vršek a prosila Boha syna svého za slitování. Pán Ježíš byl pohnut a zarazil plamen, tak že nejvyšší zrní nedotknuto zůstalo. A tak se stalo, že nyní klas není delší než dlaň.