Jak Pán Bůh neposlušnou káni potrestal

Když Pán Bůh stvořil ptactvo, nebylo ještě na zemi studánek: všecko pokryto bylo bahnem a v dolinách shromážděny byly vody kalné. I řekl Pán Bůh ptáčkům: „Abyste měli čisté vody, jděte a udělejte si studánky na místech příhodných.“ Ptáčkové ihned uposlechli, rozletěli se po zemi a dělali studánky. Jenom káně zůstala doma a nechtěla jíti vyklízet studánek. Potom sedla si na strom a dívala se, jak i malí ptáčkové pilně pracují, a smála se jim.

Když ptáčkové studánek nadělali, vraceli se domů a štěbetali, až hláskové jejich daleko se rozléhali. Pán Bůh již na ně čekal, a oni všeci okolo něho se usadili a vesele mu povídali, kolik udělali studánek a která je nejhezčí.

Pán Bůh se z toho těšil a pochválil je za jejich poslušnosť a práci. Potom se ptal, kde je káně, že jí nikde nevidí? A ptáčkové řekli: „Káně zůstala doma, ona s námi nešla.“

A Pán Bůh řekl: „Za to, že neposlechla hlasu mého, nesmí se nikdy z čerstvého pramene napájeti: jenom co naprší do stružek a shnilých pařezů, to bude jí píti.“

Od té doby pije káně jen z kalužin a shnilých pařezův; a když dlouho neprší a ve stružkách vody není, vyletuje vysoko k obloze a smutně volá: „Píť! píť!“ až se Pán Bůh nad ní smiluje a pošle deštíčka na vyprahlou zemi.

Tak potrestána jest káně za svoji neposlušnosť.