Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát/Založení strážního hradu Měškem III. Opolským; Měškův hrad

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

K založení fryštátského hradu došlo po roce 1282, když Ratibořskou část Horního Slezska obdržel kníže Měšek III. Opolský. Ten si za své sídlo zvolil město Ratiboř, kde na starších základech začal budovat kamenno-dřevěný, tzv. městský hrad, který měl úlohu být jeho rezidencí. Již od samého počátku své vlády objížděl Měšek své knížectví a podporoval rozvoj jeho nejvýznamnějších měst, kam patřil i Fryštát. Město Fryštát, které bylo založeno po pádu Velkomoravské říše v roce 906 n.l., stálo od svého počátku na břehu řeky Olše. Založeno bylo germánskými osadníky, kteří po rozpadu Velkomoravské říše osidlovali uvolněné slezské území. Již brzy se město rozvinulo ve významné obchodní středisko ležící na Slezské obchodní stezce, které vedla z Horních Uher napříč Slezskem až k Baltskému moři. Za vlády polského krále Lamberta II. obdrželo město mezi léty 1024 - 1032 městská práva podle německého vzoru a dostává název pro něj nejpříhodnější - Freystadium Orientale, česky Východní Fryštát. Název se do češtiny překládá z německého Freistadt, což znamená svobodné město, neboli město volného obchodu. A protože toto město často trpělo povodněmi, dal jej Měšek přeložit o pár kilometrů dál proti proudu řeky na skalní vyvýšeninu, kde také zakládá svůj hrad. Postaven byl pravděpodobně podle vzoru jeho ratibořského sídla. Měl gotickou hradní kapli, dřevěné hospodářské budovy a kamenno-dřevěné obytné budovy, přičemž v jeho kamenné části se nacházely knížecí kanceláře a reprezentativní sál. Celý areál byl obehnán zdí a příkopem. V jeho hradní kapli, dnes je to kostel Povýšení svatého Kříže, byl nalezen stavební materiál s vytesaným datem roku 1288. Tento rok odpovídá době stavební aktivity knížete Měška, proto se tento rok může pokládat za rok výstavby Fryštátského hradu. Od doby svého založení, byl Fryštátský hrad strážcem Slezské obchodní stezky a měl také vypomáhat rovněž nově budovanému Slezskoostravskému hradu chránit moravsko - slezské hranice. Kníže Měšek roku 1290 opustil svou rezidenci v Ratiboři a vyčlenil pro sebe Těšínsko - Osvětimské knížectví s hlavním městem Těšínem (Cieszyn). Od této doby je kníže známý jako Měšek I. Těšínsko - Osvětimský. Byl velkým politikem své doby. Jeho politické aktivity a především spojenectví s českým králem Václavem II. Přemyslovským, z něj učinily klíčového hráče k zamýšlenému vzniku Česko - polské monarchie. K posílení jeho postavení evropského politika a upevnění spojenectví s českou korunou provdal Měšek svou dceru Violu za Václava III., který se stal českým králem. Měškovy politické ambice přetrhla až vražda tohoto krále v Olomouci roku 1306. Měškův syn Kazimír I. dále pokračoval v pročeských snahách a roku 1327 vzdal Lenní hold českému králi Janu Lucemburskému. Tímto aktem se stalo knížectví a město Fryštát součástí zemí Koruny české a Fryštátský hrad se stal lénem českých králů. Ve druhé polovině 14. století byla tato Lenní smlouva notářsky ověřena právě ve Fryštátě. Významným knížetem v politické sféře českých králů byl i Měškův vnuk Přemysl I., zvaný Nošák, který sloužil jako diplomat českého krále Karla IV. Na Fryštátském hradě měl svou kancelář odkud příležitostně úřadoval. Jeho syn Boleslav I. pak významně ovlivnil dějiny Fryštátského hradu.