Z politických důvodů

Údaje o textu
Titulek:	Z politických důvodů
Autor:	Karel Čapek
Zdroj:	Lidové noviny, roč. 31, č. 9. str. 1 Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	6. 1. 1923
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Alois Rašín

Dvacet let, a šel zabít člověka »z politických důvodů«; mínil odstřelit jednoho z mála silných, opravdu kovově silných lidí, jednu z mála jadrných hlav, jednoho nenahraditelného, jednoho pravého vůdce – dosvědčte to všichni jeho nepřátelé, není-li takový; ale i kdyby ten, jejž zasáhl, byl kdokoli menší a zbytečnější, považte, že ten, kdo střílel, byl chlapec dvacetiletý a že to učinil… »z politických důvodů«! Slyšte, co jsou to »politické důvody«? Jsou to nějaká hesla, nějaké obecné poučky a pravdy, kterým se prostě a pitomě věří? Nebo jsou to věcné důvody, jež člověk poznává a zakouší prakticky na vlastním těle, na těle společnosti, jejíž široké a spletité souvislosti, jejíž prospěch či škodu v průběhu let sám cítí a zjišťuje? Bože, co může o »politických důvodech« věděti dvacetiletý hoch, co zná z hospodářských souvislostí, jež přesahují důmysl nejvzdělanějších a nejmyslivějších mužů, co může rozhodovati o dobrém či zlém pro společnost, jež ho jen nese na povrchu, mladičkou bublinku, co ví o té pravé, praktické, životní, státní a společenské politice dvacetiletý chlapec? A hle, přes to či snad právě proto jde a střílí člověka… »z důvodů politických«!

Co jsme to učinili ze světa, z lidí, z lidskosti, z dvacetiletých srdcí, vy politikové, rozsévači nenávisti, rozsévači hesel a »důvodů«, čemu jste naučili svět a lidi, co je to vaše »politika«, vaše hrubé a hloupé polopravdy, vaše nesmyslná hesla – co jste učinili? Stalo se něco hrozného. Vy se nezastydíte, neboť jste canaille; utřete klidně tu kapku krve, která vám při tom snad stříkla na tvář, a budete pokračovat ve své setbě. Byl prý »mimo strany« ten ubohý mladý bídník; dobrá, ale vraždil »z politických důvodů« a politické důvody neprší z nebe; že ano, někam, k někomu, k nějakým hlasitým ústům je nutno je stáhnouti a tato ústa toho člověka bych nyní chtěl míti před sebou, abych viděl, abych viděl…

Čtenáři, kteří nejste politikové, řekněte, nebyl-li vaším prvním citem při této zprávě stud, palčivý stud, národní a lidský stud, hrůza a úzkost, že taková událost je vůbec možna, a možna zejména u nás? Nezdálo-li se vám, že nás to jaksi ponížilo a pokořilo? Kriste, což jsme zvířata? Což je to jen iluse, že jsme lidé a žijeme mezi lidmi? Nebo snad… jsme lidé, ale je mezi námi něco nelidského, totiž… snad… právě »politické důvody«?

Tolik se honosíme my lidé svým rozumem. Ano, to byl černý středověk, kdy se lidé zabíjeli z důvodů náboženských. Pomalu omrzí lidstvo zabíjet se z důvodů nacionálních; a tedy, lidský tvore, buď jsi nyní bašibozukem politickým! Buď znovu otrokem, náruživcem, bestií, neboť není pro tebe svobody a míru, ani lásky, není prohlédnutí ani vykoupení. Hle, tu jsou apoštolé, kteří ti vtisknou do rukou novou zbraň. Politické důvody. Nikdy konec! Nikdy blahovůle! Nikdy tolerance! Ó Bože, což opravdu není člověku pomoci?

Bylo mu dvacet let a šel zabít politika. Vymažte z lidských pamětí ubohé jméno pominutého tvora. Myslete nyní na vzteklinu, která ho otrávila, na šílenou politickou vášnivost, která nám infikuje život. V takové hodině hanby nutno myslet na spásu duší. Lidé, proboha, lidé, politika nespasí vašich duší! Myslete na duše!