Poesie francouzská nové doby/Západ slunce

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Západ slunce
Podtitulek: Z „Básní o moři“
Autor: Joseph Autran
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 17–18.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Kol obzor v nachu plál a v barvě fialové,
a slunce planoucí se uklánělo v moře;
tu čtyři mladíci, nazí jak atletové,
do vln se pustili; šli koupati tam oře.

V před spěli vesele, jich vlasem větry hrály,
ve středu těchto vln, jichž sůl vás opájí,
jich šije svalnaté a páže rudě plály,
zrak jejich plamen byl jak jiskry šlehají.

A statní komoni, své nozdry otevřené,
řičeli chvílemi; dech moře časem třás
jich hřívou tkaje v ní pěn proudy rozčeřené
a vplétal chvílemi v ni stébla mořských řas.

Hle obraz pravěku pln velké, divé, něhy!
hle známé divadlo dnů zašlých, minulých!
mne nebe nadchnulo, mne nadchly krásné břehy
a oři nádherní a hrdí jezdci jich.

A mně tu zdálo se, že pod vzdálenou bránu
k skvoucímu západu bůh s vozu svého stoupá,
a že zřím kolem jda, ve proudech oceánu
tlum starých tritonů, jak oře Slunce koupá.