Patery knihy plodů básnických/Vyzvědač

Patery knihy plodů básnických
Prales	Vyzvědač	Dvě lípy

Údaje o textu
Titulek:	Vyzvědač
Autor:	Eliška Krásnohorská (Pechová)
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 302 – 303.
Licence:	PD old 70

Nad povstalců táborem
přes hroty a drsné sluje
na stráž s bystrým pozorem
junák do skal vystupuje.

Hle, tu pod ním na svahu
půlí těla Turek visí, —
v junákovi ku vrahu
soucit budí siné rysy.

Prve bolně tichý sten
v zoufalém teď dozněl skřeku:
»Milost mně! Jsem rozdrcen,
srázně spadnuv na úteku!«

Junák měkce v duši tknut,
stoupá, žitím pohrdaje,
vrah kde v mroucí trosku ssut
u propasti chví se kraje.

Již jej zvedá, však — co zří!
Turek vztyčen, nezkrvácen,
zrak veň vbodá ještěří,
jenžto v sloup již zdál se zvrácen.

O junovo rámě teď
hrozivou se opřel silou.
»Nevystoupím v skalnou zeď
s hlavou od ran těžkých zpilou.

Dolů sveď mě, brachu, však
ukaž stezku, znáš je všecky!«
A kam blýskl zpupný zrak,
zřít hle v tábor povstalecký.

»Chraň se vzdoru!« Obří dlaň
juna na kraj srázu tlačí.
Ale jun se vrhá naň,
soptě hněvem: »Vyzvědači!

Hade! Marným byl by boj,
žít neb umřít lze jen spolu,
na cestu se, ďáble, stroj
v povstalecký tábor dolů!

Nesmí zrádně z našich skal
slidič bratřím v srdce zříti!«
Silou sílu vzdorně spjal, —
střemhlav s Turkem v hloub se řítí.

(K slov. jihu.)