Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Jiskřický

Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských Karel Jaromír Erben
Morový chumel	Jiskřický	Mráz, Slunce a Vítr

Údaje o textu
Titulek:	Jiskřický
Autor:	Karel Jaromír Erben
Zdroj:	ERBEN, Karel Jaromír. Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Svazek I. Praha : Otto, 1905. s. 124–125.
Licence:	PD old 70

Jeden pán z okolí Tarnova potřeboval šafáře. Měl s tím starosti, tu přijde neznámý člověk, povídá, že se jmenuje Jiskřický, a že hledá místo. Právě takového bylo třeba; dohodnou se bez obtíží a smlouva se podepíše. Pán ji už Jiskřickému vrací, když zpozoruje, že má pazoury docela nelidské. Nejdříve se zarazil, rozvažoval chvilku, co činiti, ale na konec nabude odvahy a chce celou smlouvu zrušit. Ale Jiskřický nechce ani slyšet, trvá na smlouvě, přísahá, že podepsav smlouvu musí plnit to, k čemu se zavázal, dokud nedoslouží smluvené doby; potom odejde a zmizí s očí. .Ale zvolí si za příbytek jednu z pecí v domě a odtud plní své služby co nejhorlivěji na každé zavolání, jen že ho nikdo nevidí. Páni se nejdříve báli, ale ponenáhlu zvykli si tak na Jiskřického, tak se přesvědčili o jeho oddanosti, že vyjíždějíce z domu, svěřovali mu děti v ochranu. Ale sousedi mrzeli se na tu ďábelskou službu a veřejně reptali; ty řeči znepokojily nejdřív samu paní, a ona se své strany dotírá na muže; konečně po dlouhém naléhání vymohla na něm, aby na nějaký čas ten příbytek opustili. A tak si vybrali statek kdesi za Vislou a vypravili se tam. A hle, již jsou na cestě a radují se, že ďábla lstí podvedli. Na neštěstí musili na jednom místě jeti cestou tak zlou, že se povoz naklonil a paní ve strachu vykřikla, když tu za vozem se ozve:

„Neboj se paní,
Jískřický s vámi!“

Páni ustrnuli a hned poznali, že nebylo možno zbaviti se sluhy tak věrného a tak se vrátili domů a žili s ním v předešlé shodě, dokud neuplynula lhůta ve smlouvě určená. Potom Jiskřický opustil dům na vždy.