Vraťme se k tradicím obětavého vlastenectví a k víře ve slovanství!

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Vraťme se k tradicím obětavého vlastenectví a k víře ve slovanství!
Autor: Karel Kramář
Zdroj: Národní listy, roč. 76, č. 244, str. 1
Vydáno: 06.09.1936
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Národní sjednocení

Krajskému sjezdu Národního sjednocení v Brně, který se koná v neděli dopoledne, zasílá dr. K. Kramář tento pozdrav:

Vážení přátelé,

vítám váš sjezd v Brně, kde naše strana i všecko, co hlásala, potkávalo se s takým malým porozuměním, ba přímo zásadním nepřátelstvím a s tak pochybnou loyalitou.

Zrovna v Brně našla nejúrodnější půdu naše domýšlivá, prázdná pokrokovost, která dusila v duších lidu a hlavně v polointeligenci naše staré, krásné vlastenectví, která se snažila zesměšniti je jako starou, pro nový, poválečný svět nepotřebnou veteš, poněvadž svůj úkol už splnilo. To naše vlastenectví sice pomohlo pánům k moci, o níž se jim nikdy ani nesnilo, ale nesmělo se víc ozývati, aby nepřekáželo honosným prázdným frázím „nového režimu“. Ten ovšem skončil tak žalostně, že je to nám, jimž je blaho národa nekonečně víc než stranický úspěch, smutným zadostiučiněním.

Vývoj věcí dal nám ve všem za pravdu. Marně jsme varovali před nevěrností tradičnímu našemu slovanství, před vírou ve spasení západní demokracií, marně před osudnými, nesmyslnými sankcemi, jichž užilo Německo k dovršení výstavby své hrozivé moci vojenské, kterou umožnil, ba přímo vyvolal lehkovážný pacifismus, jímž jsme se my, ačkoli nejvíc ohrožení novým pangermanismem, tak naivně honosili, marně jsme varovali před nezdravým stranictvím, jež svou mocí vyrostlo nad stát, a tím z velké míry zavinilo naše finanční i hospodářské těžkosti a znehodnotilo naši státní a veřejnou správu, která byla dřív naší nadějí, že nový náš stát bude vnitřně silným a zdravým. I naše stálé volání po duchem a výzbrojí silné armádě bylo vyhlašováno za nepokrokový militarismus a bez pomoci hitlerismu by z našeho státu byla lehká obět každého nepřátelského útoku.

Všecko to je nám velikým zadostiučiněním. Ale pro politiku nového státu byly takové experimenty s nedomyšlenými hesly velikým nebezpečím. Bude pravým štěstím, neskončí-li její obrat v hodině dvanácté ohrožením svobody národa. Povážlivé důsledky nemožně té politiky cítíme však už dnes v rostoucích požadavcích německé naší menšiny!

Nemáme tudíž opravdu příčiny k resignované pasivnosti, když dnes vidíme, jakým nebezpečím pro stát bylo vítězství líbivých poválečných hesel nad naším starým tradičním vlastenectvím! Naopak, naší povinností je nemlčet! Jen skromně se radovat, že jsme měli pravdu, pravdu ve všem, bylo by hříchem na naší budoucnosti. Naší povinností je, ukázati lidu nebezpečí chybné politiky dosavadní i nutnost, vrátiti se k tradicím obětavého vlastenectví a upřímného českého demokratismu i k víře v naši budoucnost ve vzkříšeném Slovanstvu!

Na troskách falešné materialistické pokrokovosti vztyčme zase prapor našeho národního idealismu s krásným naším heslem: Nic než národ! a Vše pro náš národní stát!

Srdečně Vás pozdravuje Váš

Karel Kramář.