Vlastenský slovník historický/Slaný

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Sklářství	Slaný	Slavata

Údaje o textu
Titulek:	Slaný
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 755. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Slaný

Slaný (rozuměj pramen), též Slané, něm. Schlan, panství a starodávní král. město, připomíná se ponejprv v zakládací listině Břevnovské z r. 993. Po zahynutí Dřevíče asi ku konci XII. století přenešeni jsou úřadové župní na hrad S., od kteréž doby tvořilo Slansko zvláštní župu mezi župami Žateckou, Řipskou, Rokytenskou a Pražskou. Mezi 12 kraji, na které po úpadku zřízení župního nacházíme za Karla IV. Českou zem rozdělenou, jmenuje se též kraj Slanský, který jest také mezi 14 kraji, připomínanými v polovici XV. století. Roku 1714 spojeny jsou dosavadní kraje Slanský a Rakovnický v jeden, nazvaný Rakovnickým, ale krajským městem zůstal S. Kdy město samo povstalo, nelze bezpečně udati; nejspíše bylo vystavěno za Přemysla Otakara II. Na sklonku XIII. anebo s počátku XIV. století založili zde benediktini kláštera Ostrovského proboštství při kostele sv. Gottharda. Ve válkách náboženských byl S. jednou z hlavních opor husitství. Roku 1420 dne 25. kv. zmocnil se města zradou Vilém Zajíc z Hazmburku, načež ihned král Sigmund s dvorem svým tam přibyl. Ale již příštího roku opanovali město Pražané, kteří r. 1425 po tuhém odporu odtamtud vytištěni jsou od Táborů a Sirotků, při čemž město s větší části v rum a popel obráceno. Od té doby zůstal S. při straně Táborů až do bitvy u Lipan. V letech 1460—72 byly hradby a brány městské znova vystavěny. Roku 1482 odbýván zde sjezd strany podobojí. Dne 5. srp. 1551 bylo více než polovice města požárem zničeno. Po bitvě Bělohorské obdržel panství Slanské Jaroslav Bořita z Martinic, který obyvatelstvo násilnými prostředky k náboženství katolickému přivedl. Od té doby náleží panství toto držitelům Smečna. Roku 1655 založil v S-ném Bernard Ignác hrabě z Martinic klášter františkánský s kostelem sv. Trojice, a r. 1658 kolej piaristskou s kostelem Panny Marie. Staršího založení jsou kostel sv. Gottharda, nyní děkanský, jehož stavba sáhá do první polovice XIV. století, pak kaple sv. Vavřince při špitále v témže století založeném.