Přeskočit na obsah

Vlastenský slovník historický/Skalice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Skalice
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 753-754.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Klášterní Skalice

Skalice 1) Česká, jinak Veliká, městys v někdejším Králohradecku na bývalém panství Náchodském. Roku 1424 porazil tu Žižka Jana Opočenského, Půtu Černohorského a Arnošta z Černčic, kteří byli v pověstných jeskyních okolních naň číhali, a vydrancoval městečko. Roku 1441 vypálena S. od knížat Slezských, roku 1450 podruhé dobyta od Jetřicha, hejtmana kraje Hradeckého. Později drželi S-ci s Náchodem synové krále Jiřího, knížata Minsterberská. — 2) S. Klášterská, ves a dvůr blíž města Kouřími, někdy klášter řádu cisterciackého, jejž založil Dětřich Kagelmunt, probošt Vyšehradský, přispěním Karla IV., povolav do něho dvanáct mnichů z kláštera Sedleckého, na jichž výživu učinil nadání, které Karel IV. ještě rozmnožil a arcibiskup Arnošt r. 1357 potvrdil. Také Václav IV. učinil milost klášteru S-ckému osvobozením poddaných jeho ode všech berní a rozmnožením jeho nadání z mince Kutnohorské. Roku 1421 dne 18. dubna byl klášter od Táborů zkažen, načež stál opuštěn, a statky jeho dostaly se v držení soukromé. Roku 1481 postoupil jich Vilém Zub z Landšteina opatovi Sedleckému, načež uveden jest do zbořeného kláštera nový opat, po němž následovalo ještě sedm jiných. Že však příjmy nedostačovaly k udržování opatské důstojnosti, zašla tato během času, byvši co prázdný titul spojena s opatstvím Sedleckým. Roku asi 1690 vystavěna v zříceninách kaple zvěstování Panny Marie a nové obydlí pro mnichy, kterých tam napotom žil jen skrovný počet, a naposledy toliko jediný, až do zrušení kláštera Sedleckého, načež i zboží kláštera S-ckého připadlo administraci c. k. statků k ruce náboženského fondu.