Vlastenský slovník historický/Pivo

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pivo
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 617-618.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pivo

Pivo, vlastně tolik co nápoj vůbec, druh nápoje u Slovanů, jak se zdá, od starodávna obecného, bylo zajisté i Čechům záhy známo, což vysvitá z častých zmínek o chmelnicích v starých pamětech. S počátku si zajisté p. každá domácnost pro sebe zvláště připravovala, a teprv když se zakládala města po spůsobu německém, vyvinulo se co samostatná živnost pivovarnictví, z něhož plynul obcím městským veliký důchod. O žádné živnosti nemluví se v privilegiích městských tak často jako o vaření piva, které bylo nad jiné výnosnější. Proto města všemožně usilovala o zamezení konkurence vymáháním sobě tak zvaného práva míle, t. aby na míli cesty kolem města nemělo býti žádné živnosti městské, zvláště pak žádného pivováru. Takovými výsadami darována jsou četná města od králů českých, počínaje s Janem Lucemburským. Páni a rytíři, zakládajíce na svých panstvích města poddaná, přičiňovali se k tomu, aby jim získali podobné svobody živností, jakou měla města královská. Když pak šlechta ve městech svých i mimo ně na ujmu privilegií měst královských sladovny, pivováry a krčmy zakládala, nastaly z toho mnohé spory, které byly tím krutější, když šlechta, vítězstvím u Lipan nad stranou demokratickou zbujnělá, začala městům svobodným i práva stavovského upírati, což jmenovitě za panování slabého Vladislava II. vedlo k mnohým krvavým výjevům. Spor ten uklizen jest teprv smlouvou Svatováclavskou r. 1517, následkem kteréž města šlechtě právo vaření piva pustila, čímž stal se v Čechách veliký pokrok hospodářský. Avšak i ve městech samých bývaly o to veliké bouře, má-li jen obec právo vařiti p., anebo i jednotliví měšťané. Časem vyvinulo se tu zvláštní právo nákladnické v ten spůsob, že jenom jistý počet domů oprávněn byl provozovati živnost pivovárnickou, jichž majitelé vystavěli společně pivovár a výhradně z něho užitek brali. Domy takové mnohem dráže prodávany byly nežli jiné domy měšťanské. Z vaření piva bylo králům od sněmů povolováno posudné co pomoc, zpoura pak roku 1547 uvalila na král. město zvláštní pokutu placení z každého sudu piva, které co penální tác až do r. 1820 v platnosti zůstalo. Piva česká bývala až do XVII. století hlavně dvojí, pšeničná (bílá) a ječná (hořká), některá piva slynula zvláštní dobrotou, jako: bílé pivo Pražské, Brodské, Stříbrské; hořké Rakovnické, Slánské, Berounské, Chomutovské, zvláště pak Žatecký „samec“. Piva ta i jinam byla prodávána, avšak též cizí piva bývala do Čech vozena, jako Svidnické a jiné.