Vlastenský slovník historický/Meč

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Mazovsko	Meč	Měčislav

Údaje o textu
Titulek:	Meč
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 497. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Meč

Meč býval za starodávna u všech národů, a tak rovněž i v Čechách zbraní nejobyčejnější, pročež slovo to ve smyslu přenešeném znamenalo a dosud znamená zbraň vůbec, odkud vešly v obyčej spůsoby mluvení: mečem práva svého hájiti, mečem i ohněm krajiny hubiti a t. d. Poněvadž pak nosení zbraně považováno výhradně za právo pohlaví mužského, proto i m. někdy znamená pohlaví mužské, jako přeslice pohlaví ženské: odtud po meči tolik co v posloupnosti mužské. Od starodávna užíváno m-e nejenom v boji, nýbrž i ku popravám, t. ke stínání; v tom smyslu připomíná se v Libušině soudu „m. křivdy kárající“; obrazně pak znamená m. vůbec trestající spravedlnost (která se i s m-em vyobrazuje), a právo m-e (jus gladii) právo nad životem a smrtí. Odtud vedle koruny a žezla náleží ode dávna také m. k odznakům královské moci. Králové Čeští při svém korunování opásávají se m-em sv. Václava. — Právo m. v. Sedání.