Věnec slávy žen slovanských/Svatá Ludmila, vévodkyně česká

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Svatá Ludmila, vévodkyně česká
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 22.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Svatá Ludmila

K nejprvnějším a k nejvěrnějším údům víry křesťanské v Čechách náleží Ludmila, manželka Bořivoje, prvního křesťanského knížete českého. Bylať dcerou Slavibora, vládyky mělnického, a Lidoslavy, manželky jeho. Dospěvši v pannu vdala se za Bořivoje, knížete českého, a porodila mu dva syny, Spytihněva a Vratislava. Pokřtíti se dala roku 874, když Bořivoj z Moravy co křesťan byl přišel. — Okolo roku 894 zemřel Bořivoj a na stolec knížecí dosedl Spytihněv a po brzké jeho smrti mladší syn Ludmilin Vratislav.

Co vdova žila Ludmila jedině skutkům křesťanské lásky. Vratislav svěřil jí vychování nejstaršího syna svého Václava. Dala však povaze jeho ráz příliš mírný, jakýž neprospíval proti mocnému nátlaku německému, což se stalo příčinou roztržek mezi ním a národem Němcům rozhodně odporným a později i smutné bratrovraždy.

Když Vratislav roku 926 zemřel, měl nejstarší syn jeho Václav teprvé 16 let, a pročež vedla za něj vládu matka jeho Drahomíra. Ludmila odebrala se pak na hrad Tetín, chtíc ujíti nepřátelství své snachy. Tato však vyslala na ni několik padouchů, kteří ji po mnohém trýznění vlastním jejím závojem uškrtili. To se stalo roku 927, 15. září. Tělo její dal Václav přenésti do chrámu sv. Víta, kdež až podnes odpočívá.