Věnec slávy žen slovanských/Josefa Dušková, rodilá Hambacherova

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Josefa Dušková, rodilá Hambacherova
Autor: František Stejskal-Lažanský (jako Frant. Sk. Stejskal-Lažanský)
Zdroj: STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 98–99.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Josefína Dušková

Narodila se dne 7. března 1753 v Praze. Stavši se manželkou slavného skladatele českého Františka Duška, naučila se od něj, ač se jí dříve žádného vyučování v tom nedostávalo, tak dokonale zpěvu i hře na pianě, že brzy co umělkyně v obojím vystoupiti mohla. Ve Vídni dostalo se jí pochvaly znatele a přítele hudby Josefa II. a ve Varšavě poctil ji krasoumný Stanislav August. V Drážďanech dostalo se jí r. 1786 té cti, že ji kurfirst saský na důkaz své spokojenosti v doživotní velikosti malovati dal a podobiznu tuto jí pak daroval. Dle této podobizny zhotovil r. 1796 August Clar krásnou měděrytinu. Jak se Dušková snažila, aby vlasti své všude a ve všem ku cti sloužila, tak i zde neopomenuto žádné příležitosti vzdáti vlohám jejím zaslouženou úctu. Dne 1. dubna 1804 zúčastnila se při provozování oratoria „Messiáš“, kteréž dávala pražská společnost hudebních umělců ve prospěch opatrovny pro vdovy a sirotky. Při tom složena a jí podána od dotčené společnosti velmi pochlebná báseň, v níž se umělecké vlohy jakož i dobročinnost její vychvalují. Mimo v hudbě vyznala se též v kreslení a měla zvláštní zběhlosť v mluvení cizých řečí.