Význam filmování Demänovských jeskyní

Údaje o textu
Titulek:	Význam filmování Demänovských jeskyní
Autor:	Karel Smrž (jako Karel Smrž)
Zdroj:	Filmový kurýr, roč. 2, č. 13, s. 9
Vydáno:	5. května 1928
Licence:	PD old 70

O průběhu zajímavých prací, spojených s filmováním jedinečných krás Demänovských jeskyní, píše na jiném místě přímý účastník Jan Kučera. Chtěl bych se tu zmíniti jenom o významu, který tento film má a bude mít.

Nebéřeme-li v úvahu kusé zprávy novinářské, jež referovaly čas od času o postupu objevitelských prací konservátora Krále, jemuž náleží zásluha objevu a prozkoumání tohoto divukrásného podzemí, byla veřejnost po prvé informována o Demänové obsažnou knihou zesn. spisovatele Rud. Těsnohlídka »Demänová«, kterou vydalo nakladatelství Družstevní práce. R. Těsnohlídek Demänovou viděl a zamiloval si ji. Jeho kniha není proto suchým cestopisem, nebo ilustrovaným průvodcem, nýbrž deníkem milence a čte se jako nejnapínavější román. I nejlepší litera je ovšem mrtvá, nezapadne-li na vnímavou půdu. Film je však již svojí podstatou nejsugestivnějším propagátorem a nejdokonalejším reportérem. Je proto prý význam podniku Elektajournalu v dokonalé propagaci jedinečných krás Demänovských jeskyní v celé oblasti republiky. Zní to snad paradoxně, ale vystihuje to při tom charakter našich lidí, řekneme-li, že teprve po shlédnutí filmu si mnohý a mnohý člověk, který dovede vyprávěti celé hodiny o Benátkách, Gradu, Alpách, Rujaně, Paříži nebo Monte Carlu, kde všude byl, uvědomí, že i u nás, na dosah ruky jest něco, z čeho by dovedli za hranicemi vytlouci důkladný kapitál a co by vlastně stálo za shlédnutí.

Tento propagační význam má však film nejen pro okruh republiky, ale i pro cizinu. Již na Výstavě soudobé kultury v Brně, kde bude promítán, shlédne jej mnoho zahraničních hostí. Dostane se však do ciziny i přímo a přispěje tak ku poznání jedinečných přírodních krás republiky. Doufejme, že další význam, plynoucí z této propagační práce filmu bude ten, že se stát ve spojení s obcí postará o dokonalejší přístup k jeskyním, o řešení dopravních prostředků a konečně i o úpravu (roz. schůdnost) a řádné osvětlení celého pohádkového podzemí.

Poslední význam filmování Demänovských jeskyní, podniknutého Elektajournalem je pak filmově technický. Po této stránce je to událost rázu evropského. Bylo již zhotoveno mnoho filmů pod zemí – ale většinou tu šlo o doly, kde již stávající technické pomůcky (těžné klece, přívod silného proudu, upravené šachty a štoly a pod.) dopravu aparátů a osvětlovacích těles i vlastní práci značně usnadňovaly. Demänová je po této stránce územím naprosto panenským a pamatuji se, jak i nezdolný Jindra Brichta, řed. Elektajournalu, po své prvé návštěvě v Demänové zapochyboval, přijde-li to dělat vůbec.

A šlo to!

Za účinné pomoci jednotek vojenských byly zdolány i tyto těžké úkoly technické. Tři kilometry dvojitého kabelu, který bylo třeba položiti, hovoří již samy velmi výmluvně o technických obtížích tohoto filmování. Doprava lamp v nejistém podzemí, po kluzkých cestách a při svitu acetylenových hořáků zdála se jistě úkolem nadlidským. A přece byl splněn. Krápníky, jejichž křehkou krásu vytvářela příroda v mlčenlivém podzemí celá tisíciletí, zazářily po prvé ve světle, jehož dosud nepoznaly: a ten vrčící aluminiový stroj, jehož klikou dává sympatický dlouhán Vích jepičí vteřině života věčnost, zachytil tuto krásu co nejplněji.

Jeho okem ji shlédnou potom statisíce diváků, kteří přišli, aby v setmělém hledišti kina se dali opojit romány, spřádanými ze světel a stínů.