Výbor z Květů zla II./Hra

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hra
Podtitulek: (Str. 275. Le jeu.)
Autor: Charles Baudelaire
Původní titulek: Le Jeu
Zdroj: BAUDELAIRE, Charles. Výbor z Květů zla II. Praha: J. Otto, 1919. s. 115–116.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Haasz
Licence překlad: PD old 70

V svých křeslech uvadlých — milostnic starých řada
čerň na svém obrví, zrak zhoubný, znavený,
a upejpají se a z uší suchých spadá
jim zdoba chřestící: kov, drahé kameny;

kol stolů zelených jen bez úst obličeje,
jen ústa bez barev, a zubů nemají,
řad prstů, v pekelné jenž horečce se chvěje,
kdy v ňadrech dmoucích se, neb kapsách hledají;

šik lustrů špinavých, kde stropy, plny špíny,
a lampy ohromné, svůj vrhající svit
v skráň slavných básníkův a v tmavé její stíny,
již jdou sem, krvavé své poty utratit;

to černý obraz byl, jejž zřel jsem v noci snivé,
jak rozkládá se mi před jasným pohledem.
A sebe viděl jsem, jak v noci mlčenlivé
jsem, opřen o loket, byl v koutku chladný, něm,

těm lidem závidě všem vášně jejich tuhé,
a starých nevěstek tu bujnost dojemnou;
ten o starou svou čest, a o svou krásu druhé,
jak drze smlouvali se všichni přede mnou!

Děs jal mne, ubohým že závidím jich štěstí,
když běží k propasti, jež číhá zívajíc,
a syti krve své, by vůbec chtěli nésti
spíš bolest, nežli smrt, a peklo, nežli nic!