Univ. prof. dr. F. Mareš pro Národní souručenství

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Univ. prof. dr. F. Mareš pro Národní souručenství
Autor: František Mareš
Zdroj: Národní listy, roč. 79, č. 243, str. 2
Vydáno: 07.09.1939
Licence: PD old 70

Ve vážných dobách obracíme se k hodnotám duchovním a zkoumáme, zda jsme se neprovinili na pravdě. Pročítáme dějiny svého národa, dotazujeme se starců, pamětníků, kteří již nic nechtějí a neočekávají od života, ale přece se o něj starají, jako by měli stále žíti; a nebojí se smrti. Český národ se obrodil a rostl péčí věhlasných starců; a poslední odebrali se na věčnost právě před nejtěžší dobou, kterou v obavách předvídali. Tak třeba národu spokojit se skromnějšími.

Jeden z věhlasných, jenž mylnou nepřízeň lidu oplácel laskavostí, varoval svou závětí národ před závisti a nenávistí, ježto rozvracejí jednotu a přinášejí neštěstí. Druhý do posleda se snažil o národní sjednocení. Ale teprve samo neštěstí nutí národ k ještě těsnějšímu svazku, k Národnímu souručenství, jako pod přísahou, zavazující všechny národovce k jedné mysli pro zachování národního života, kterémuž účelu musí podřídit každá svoje hlava své zvláštní smysly. Toto souručenství je nezbytné zachovat a upevnit, aby národ neztratil hlavu a smysl.

Hornatá a kamenitá je tato země, obstojí v ní jen lid pracovitý, vytrvalý a důvtipný, svou kulturou ji učinil také krásnou na pohled. Země oživená národem je Vlast. Země mluví: Opustíš-li mne, zahyneš. Protivenství společně prožitá budí lásku a souručenství; ale u slabých sklon ke zradě; láska k vlasti se může zvrátit v nenávist; té však nemůže být mezi národovci různých národů; a zrada zrazuje sebe samu, nikdy nedosáhne zamýšleného účelu. Nesmí býti zrady ani na odpůrcích, ba ani na nepříteli; ne pro strach z trestní moci, nýbrž pro úctu k mravní důstojnosti vlastní a vlastního národa, která sama mstí zradu opovržením k sobě samému.

„Malý neznámý národ“ připravil všem druhým národům svou obětí mír; nemůže jí tedy litovat, když jej učinila věřitelem národů. Oběť, kterou přinesl náš národ pro zachování míru, jeví se sice nyní marnou, ale v pravdě žádná oběť pro dobrou vůli mezi lidmi není marná.

V říjnu 1914 utěšoval jsem naše studenstvo: Nebojte se, nejsme vinni! A tak můžem se utěšovat i dnes. Život je služba plná odříkání a obětí; a v té se náš národ osvědčil. Proto bude ospravedlněn, dožije se nadlidské spravedlnosti. Sám Vůdce velkého národa vyslovil úctu ke kulturnímu dílu národa malého a zaručil zachování jeho samobytnosti.

Dr. F. Mareš.