Uživatel:Skim/Knihy/Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/1 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/3
Tiskem Františka Šimáčka v Praze.
Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/5 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/6 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/7 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/8 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/9 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/10 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/11 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/12 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/13
Fysika.

Jako v předchozím pojednání o mathematice možno říci i o fysice, že teprv o málo déle než 50 roků zná literatura naše také fysiku (chceme-li vyjmouti práce astronomů našich v kalendářích českých z minulých dob uložené). Ačkoliv pak tu až do let čtyřicátých tohoto století extensivně výsledky z pěstování fysiky byly praskrovné, byla intensivní práce národa, jako v mathematice, již v minulých stoletích neposlední ve světě učeném. Důkazem toho jsou jména přemnohých učenců našich, kteří psali jazykem latinským, jako mimo mnohé jiné slavný náš mathematik Jan Marek Marci z Kronlandu, jenž v prvé polovici 17. století, před Newtonem, vydal spis o duze: Thaumantias liber de arcu coelesti deque colorum apparentium natura. Pragae, 1648. (Praví zajisté o něm Němec Poggendorff, nazvav jej „einen der gelehrtesten Männer seiner Zeit,“ ve své „Geschichte der Physik“ na str. 673: „In diesem Buche räth er das Spectrum, welches er Iris trigonia nennt, in einem verfinsterten Zimmer zu beobachten, was, wie man sonst glaubte, Newton zuerst sollte gethan haben. Dann sagt er, dass farbiges Licht beim Austritte aus dem Prisma mehr divergire, ferner dass das einmal farbig gewordene Licht nach allen folgenden Brechungen wieder dieselbe Farbe zeige! Das sind allerdings merkwürdige Sätze“ a t. d. — Nemenší sláva spojena jest zajisté také s jménem Prokopa Diviše, jenž již před Franklinem vynalezl hromosvod a i prakticky důležitosť jeho dokázal a t. d.

Prvním na základě vědeckém sepsaným spisem českým z fysiky byly Jos. Vojt. Sedláčka „Základy přírodnictví aneb fysiky“ (1825—1828). Vedle této památné knihy jmenovati sluší dále spisky na onu dobu zajisté vzácné, byť i ceny co do obsahu neveliké: P. Michálka „Fysika aneb učení o přirození“ (1819), knížku to tedy ještě před fysikou Sedláčkovou psanou, pak K. Šádka „Přírodoskum neb fysika čili učení o přirozených věcech“ (1825) a „Hyboměrství neb strojnictví čili mechanika“ (1830). V tehdejším čase zajisté náležela k tomu jakási skoro osobní odvaha, dojista však nemalá obětavosť, spustiti se ve spisování v oboru o němž před tím v literatuře ničeho nebylo, pro nějž tedy zvláště teprv tvořiti si bylo terminologii. Zápas o dobré názvosloví trval dosti dlouho a není ovšem podnes zúplna vyřízen; terminologie pak v prvních spisech fysikalních zavedená nemohla, jak se dá mysliti, ve všech částech býti hned dokonalá, aniž přišlo na světlo posud dílo tak epochální, aby terminy v něm zavedené byly slávou spisu vynutily si uznání obecné.

To také pokládati sluší asi za hlavní příčinu, pro kterou literatura fysikalní v prvních dobách i po začátku šťastně učiněném nepokračovala tak rychle, jak by toho pro snadnou přístupnosť její ve společnosť širší dalo se jinak očekávati.

Teprve r. 1842 objevil se nový výborný spis: Jos. Smetany „Silozpyt č. fysika.“ (Nesnáze terminologické ukazují se zajisté dobře již v titulech spisů dosud vyšlých. Nazýváť se fysika u Michálka „učením o přirození,“ u Sedláčka „přírodnictvím,“ u Šádka „přírodoskumem“ čili „učením o přirozených věcech,“ a teprv u Smetany „silozpytem,“ kteréhož významu podnes užíváno.) R. 1844 zahájil spisovatelskou činnosť svou Fil. St. Kodym „Nedělními zábavami“ (I. díl, o teple). Tímto spiskem započalo se pěstování populární fysiky tak šťastně a tak mistrně, že musí se Kodym prohlásiti za prvého zakladatele a spolu mistra populárního slohu. Ještě větší zásluhu získal si svým „Naučením o živlech“ (ve dvou dílech (1849 a 1863). Také vydal „Úvod do živlovědy“ (1864), určený za školní knihu pro střední školy, jehož zavedení však bylo nemožno, ježto spořádání spisu nebylo v souhlase s osnovou školního učení.

Po roce 1849, kdy na středních školách našich, veskrze německých, popřáno pohostinsku jaksi i jazyku českému právo pobytu až do r. 1853, vyskytla se jediná původní učební kniha, t. jmenovaného již Jos. Smetany „Počátkové silozpytu č. fysiky“ (1852), určená pro nižší gymnasia a reálky.

Vedle toho však našel se nejeden učitel střední školy, který s nemalým sebezapřením jedině pro dobrou věc naši spisoval pracně přednášky fysikalní, kteréž z vlastního rukopisu jeho opisovali sobě žáci, aby používali jich na místě školní knihy. Tak pisatel tohoto přehledu sám v třídách vyššího gymnasia v letech 1852—3 učil se fysice z opisu pěkně sestavených přednášek milovaným jeho učitelem Václ. Jandečkou. Jako nedošly tyto zápisky uveřejnění tiskem, tak zajisté tehdy mnoho jiných „psaných“ školních knih podobně zaniklo, na nemalou škodu literatury naší.

V mezidobí od r. 1853 až do r. 1860, v němž jazyk český ze škol středních opět byl vypuzen co do užívání jeho pro přednášení v jednotlivých předmětech, vyskytly se také jen poskrovnu spisy o theoretických otázkách fysiky pojednávající. Zde uvésti sluší jen Ant. Majera, jenž vydal polovědecky, polopopulárně psané spisky: „O spojivosti“ (1855), „O rovnováze“ (1857), a pak J. Krejčího, jenž sepsal „Fysiku pro reální a průmyslové školy“ (1859). Když však r. 1860 založeny české střední školy, vzalo také spisování školních knih z toho podporu, ačkoli zůstalo ovšem daleko za souběžnou činností mathematickou. Původní školní knihy jsou Ant. Majera „Fysika pro nižší školy“ (1862), „Fysika pro vyšší školy“ (1870), Jos. Kliky „Fysika pro nižší gymnasia a realky,“ již po smrti spisovatele upravil Em. Leminger (1880), G. Müllera „Fysika pro c. k. ústavy ku vzdělání učitelův a učitelek“ (1881). Pro dívčí školy zvláště napsali knihy: J. Pažout ve sbírce „Dívčí škola (1864) a K. Starý „Fysika pro vyšší dívčí a jiné střední školy (1869). Diagramy s potřebným výkladem vydal Fr. Hromádka r. 1878 nazvav je „Obrazy ze silozpytu.“ Od téhož spisovatele vyšel r. 1879 „Přehled silozpytu,“ jakási fysika in nuce, určená zvláště pro abiturienty středních škol. Jakožto zvláštní díl „Školy průmyslové“ vydal A. Švarcer „Počátky mechaniky a strojnictví atd.“ (1862).

Jos. Klika (shora jmenovaný) sepsal „Fysiku“ (1875, jakožto čásť „Názorného atlasu k Slovníku náučnému“).

Založení českého učení na ústavě polytechnickém mělo za následek také zvýšení vědecké činnosti, ale jednak již před tím mužové vlastenečtí mezi učenci počali vědeckou stránku fysiky českým jazykem pěstovati, jednak v samostatných pracích literatních zůstávalo se i zde za literaturou mathematickou až do let nedávných. — Hned r. 1865 vydal professor Karel Václ. Zenger I. díl „zkušebné fysiky;“ týž pilný badatel sepsal mnoho jednotlivých pojednání otištěných v aktech učené společnosti Pražské, pak pojednání v „Živě“ r. 1863 a 1867, i chystá nyní právě do tisku novou obsáhlou fysiku experimentální. Mladý učenec náš Aug. Seydler počal r. 1880 vydávati spis „Základové theoretické fysiky,“ jehož vyšel díl prvý. — Oba spisy tyto doplňovati se budou ovšem na vzájem, čímž vědecká fysika v literatuře naší dojde zastoupení náležitého. Od téhož A. Seydlera vyšly také: „Rozhledy v oboru mechanických věd“ (1881). Letošního roku také snaživý St. Doubrava přistupuje k rozmnožení řad theoretiků vydáním spisu „O elektřině.“

Je-li tedy počet samostatných spisů fysikalních dosud neveliký, můžeme poukázati k řadě zajisté potěšitelné badatelův, kteří výsledky prací svých uložili v časopisech odborných. Tak psal do „Časopisu Musea českého“ v létech 1847 až 1852 pojednání o elektřině náš proslavený rodák, universitní professor Fr. Petřina, vynálezce přístrojů magnetoelektrických a první řešitel otázky o současném telegrafování jedním drátem opačnými směry, J. Smetana (1847 a 1848), E. Šöbl (1851), V. Š. (1855), J. B. Staněk (1858). Do „Kroku“ z r. 1864—1865 psali J. DastichHerold; do „ŽivyJ. BaldaAnt. Majer (1854), A. ŠvarzerVojt. Šafařík (1859), Fr. Studnička (1861 a 1862), Jos. Dastich (1861 a 1862), Jos. Smolík (1862), B. NosekL. Švarc (1862), К. V. Zenger (1863 a 1867); do „Časop. mathematického“ (1872—1882) Gabr. Blažek, Fr. Čecháč, Em. Čubr, Jos. Fürst, Lad. Hajniš, Fr. Hejzlar, Jos. Hervert, Fr. Houdek, Fr. Hromádka, Jos. Janoušek, L. Kapras, Fr. Koláček, Mír. Neumann (kterýžto bohužel záhy smrtí nám odňatý nadějný muž byl první, jenž na universitě Pražské přednášel fysiku po česku), Aug. Pánek, V. Rosický, Aug. Seydler, K. Zenger; do „Archivu mathematiky a fysiky“: Aug. Pánek (1876), Č. DvořákFr. Koláček (1879); do „Osvěty“: Fr. Studnička (1871), Mart. Pokorný (1873).

Také články v „Náučném Slovníku“ dlužno sem počítati, ježto mnohý obsáhlostí svou celému pojednání se rovná; největší čásť jich podali: Jiljí Jahn, Václ. Jandečka, Mart. Pokorný.

Pro širší kruhy, tedy jakožto spisy populární, ač nikoli v slohu tak prostonárodním, jako jsou spisy Kodymovy, sepsány jsou „Síly přírody“ od Mart. Pokorného (jakožto druhý díl „Kroniky Práce,“ 1868), „Úvod do Helmholtzovy fysikalní theorie hudby“ (1872) a „Z přírody“ (1873, soubor článků dříve psaných porůznu) od Fr. Studničky, „Síla elektrická a výkony její v lidské službě“ od F. Hromádky („Osvěta lidu,“ 1872), „O pokroku přírodních věd“ od Jos. Durdíka (soubor článků dříve porůznu psaných, 1874).

Přeloženo z frančiny pro hloubku obsahu jest dílo: „Mechanická theorie tepla;“ sepsal K. Briot, přeložil J. Pšenička (1877).

Historii fysiky věnováno dosti pozornosti v různých směrech. Tak napsal Jos. Smolík v „Živě“ dějiny některých strojů fysikalních (1860—61). Životopisy vynálezcův a theoretiků podali: Fr. Hromádka „Alex. Volta“ a „Fr. Baco z Verulamu“ (v Časopise mathematickém), Mart. Pokorný „Stefenson“ (v „Matici průmyslnické“). Z historie literární podali přehledy o rozvoji fysikalní literatury české Fr. Studnička v Časopise Musejním (1876), Mart. Pokorný v „Osvětě“ (1879). Mimo to podávají A. Seydler v časopise mathematickém a B. Raýman v Chemických listech „Rozhledy fysikalní.“

V technické fysice vyšly nejprve A. Majera „Technické tabulky“ (1858) ; spisem posud nejhlavnějším jest J. Šolína „Theorie zevnitřních sil trámů přímých“ (1878); dále vydal В. Реk „Stavebnou mechaniku“ (1881). Mimo to máme několik spisův o parním kotli ku potřebě praktické, na př. od Správky, Vojt. Šimerky[red 1], Fr. Hromádky.

Z českých fysikův, kteří dosaváde práce své uveřejnili jiným než českým jazykem (ve zprávách Vídeňské akademie, České společnosti nauk atd.), budtež ještě jmenováni: K. Domalíp, J. Finger, V. Strouhal a j.


К závěrku nutno úpozorniti ještě na veledůležitý spolek, pěstující fysiku a mathematiku hlavně výkonnou, totiž spolek architektů a inženýrů v Čechách, jenž časopisem svým, již od r. 1866 vycházejícím, nemálo přispěl k rozhojnění naší literatury. Z důležitějších prací hudtež jmenovány tyto:

Fr. Müller, O nivelování grafickém (1867); B. Nosek, Nejlacinější konstrukce dřevěných mostů; F. Novák, O barometrickém měření výšek s aneroidem (1868); К. V. Zenger, Popis nově patentovaného manometru, Světloměr diferenciální; V. Bukovský, Některé zprávy o pevnosti českého stavebního kamene (1870); К. V. Zenger, Dva nové hydroelektrické řetězy (1871); Edv. Bazika, O výměnách, Příspěvek ku kladení výměn (1872); V. Bukovský, Zpráva o provedení měření vody na Labi blíž Poděbrad; J. Šolín, Geometrická theorie trámů spojitých (4 články); Fr. Vála, Příspěvek ku grafickému vypočtění tuhých parabolických, v patkách volně uložených nosičův; Aug. Pánek, Příspěvek k náuce Navierově o řetězových mostech (1873); K. Kořistka, Dva diagramy k rychlému vypočtění měřených výšek; Aug. Salaba, O spotřebě vody turbin a jich efektu při rozličných rychlostech otočných; Jos. Šolín, Geometrická theorie trám spojitých; Fr. Vála, Grafické tabulky k určování plochy příčných řezů silnic a železnic; Kr. Petrlík, O kubatuře výkopů a náspů; V. Urban, O parních strojích Woolfových (1874); Aug. Salaba, O železných krovech obloukových (1875); J. Polívka, Mají se dřevěné železniční pražce impregnovali anebo má-li se na jejich místě zavésti vrchní stavba? Ant. Pravda, Parní dmychadlo v Karlo-Emilově huti u Berouna (1876); J. Šolín, Příspěvek k theorii zevnitřních sil trámu přímého; F. Šíma, O výlohách dopravních při železnicích; V. Plenkner, Provedení hydrotechnických měření na školách (1877); J. V. Reiter, K objasnění návrhu nového Pražského mostu přes Vltavu; J. Pešek, Grafická tabulka k určení součinů

a

Em. Hertík, Parní stroj s proměnlivou expansí řízenou regulatorem (1878); Fr. Vávra, O železných vodních kolech, Doklady o prospěšnosti indikování parních strojů (1879); Ant. Bytíř, Příspěvek ku theorii pružných nosičů obloukových, Příspěvek ku statice kleneb; L. Vojáček, Normálně profily kolejnic; F. Výšek, Jak se v projektech na železnice a silnice stanoví vzdálenost dopravy zemi ku přemístění určených (1881).

Zvláštního jména mezi spisovateli těmito požívají: V. Bukovský v inženýrství, A. Salaba ve strojnictví, K. Kořistka a F. Müller v geodoesii. Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/22 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/23 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/24 Stránka:POKORNÝ, Martin, ed. Stručný nástin české práce vědecké v mathematice, fysice i astronomii - 1882.djvu/25

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. V knize je uveden 'Vojt', pravděpodobně se jedná o Vincence Šimerku.