Učení M. Jana Husa, odsouzené na sněmu Kostnickém/Úvod

Učení M. Jana Husa, odsouzené na sněmu Kostnickém František Šulc
	Úvod	I. Proč Hus psal spisy: De Ecclesia, Responsio ad Scripta M. Stephani Paleč, Responsio ad Scripta Magistri Stanislai de Znoyma?

Údaje o textu
Titulek:	Úvod
Autor:	František Šulc
Zdroj:	ŠULC, František. Učení M. Jana Husa, odsouzené na sněmu Kostnickém. Praha : Tisková Liga, 1905. S. 3–4. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Učení bludné, pro které byly odsouzeny spisy Husovy a Hus sám, jest krátce vyjádřeno ve 30 článcích nebo větách, stižených rozličnými censurami na sněmu Kostnickém v sezení XV. dne 6. července 1415 a papežem Martinem V. bullami „Inter cunctas“ a „In eminenti“ dne 22. února 1418.

Censurami zde rozumíme slova, která naznačují, jak se některé učení od učení správného odchyluje nebo učení tomu docela příčí. Takové censury jsou např.: Učení kacířské, bludné, pohoršlivé, rozkolnické, z kacířství podezřelé, kacířství blízké apod.

Těchto 30 vět vyňato bylo ze tří Husových spisů latinských, totiž: De ecclesia = O církvi, Responsio ad Scripta M. Stephani Paleč = Odpověď ku spisu M. Štěpána Pálče a Responsio ad Scripta Magistri Stanislai de Znoyma = Odpověď ku spisu M. Stanislava ze Znojma. Tyto dva spisy se krátce také citují: Contra Paleč = Proti Pálčovi a Contra Stanislaum = Proti Stanislavovi.

Citáty Husovy jsou z jeho spisů latinských: Historia et monumenta Joannis Hus atque Hieronymi Pragensis, editio Norimbergensis, 1715, tomi duo fo. = Dějiny a památky Jana Husa a Jeronýma Pražského, vydání Norimberské, 1715, dva díly fo., a ze spisů českých: Mistra Jana Husi sebrané spisy české, k vydání upravil Karel Jaromír Erben, v Praze 1865—68, tři díly velká 8°.

Celé pojednání rozdělíme na tři části. V prvé vyložíme, proč a za jakých okolností Hus tři jmenované spisy sepsal, ve druhé pojednáme o 30 odsouzených větách a ve třetí připomeneme důsledky.