Přeskočit na obsah

Světelský zpravodaj/2025/duben/Zamyšlení nad postřehy bývalé knihovnice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zamyšlení nad postřehy bývalé knihovnice
Autor: Stanislav Vrána
Zdroj: VRÁNA, Stanislav: Zamyšlení nad postřehy bývalé knihovnice. In: Světelský zpravodaj, duben, 2025, str. 38–39
Licence: CC BY-SA 4.0

V březnovém čísle Světelského zpravodaje v článku Postřehy bývalé knihovnice paní Kodýmová zmiňuje změny v autobusové dopravě, konkrétně to, že lidé z Ledče se se do Havlíčkova Brodu nedostanou autobusem bez přestupu, a to, že se změnil čas příjezdu autobusu na pozdější, takže se kvůli tomu lidé nestihnou dostat do zaměstnání včas. Paní Kodýmová to zdůvodňuje - předpokládám, že ironicky - tím, že se orgány Kraje Vysočina proti cestujícím spikly a chtějí zkomplikovat jednoduché cestování, a že panuje názor, že když něco dlouhodobě funguje, je potřeba to inovovat bez zájmu o to, že to lidem zkomplikuje život. Vysvětlení bude pravděpodobně jiné, ale nejspíše bude souviset s tím, co paní Kodýmová naznačuje - přesvědčit lidi, aby místo autobusu používali vlak.

O tom, že lidem úřady svým rozhodnutím mnohdy komplikují život, vědí své i obyvatelé Benetic. Až do období starostování paní Arnotové autobusy, které vozily lidi do Benetic a dalších vsí, měly zastávku na náměstí. Jenže pak někdo rozhodl, že by tam autobusy zastavovat neměly, takže zastávky se přesunuly. Ovšem nikoliv do Sázavské, kde již autobusová zastávka byla, ale byly postaveny nové v ulici Komenského u hřiště základní školy Lánecká. A pro cestující vzniklo nepohodlí - dojít z náměstí až k nové zastávce. Samo o sobě by to asi nebyl až takový problém, ale když se to zasadí do tehdejší situace, kdy si lidé po práci při čekání na autobus udělali v obchoďáku nákupy, tak to znamená, že lidé svoje nákupy museli vláčet z náměstí až k nové zastávce. Samozřejmě se tím také trochu zkomplikovaly přestupy na autobusy, které stavěly v Sázavské - doba chůze do Sázavské se více než zdvojnásobila. Když jsem komunikoval se světelskou radnicí o tom, proč místo postavení nových zastávek nebyly zastávky přesunuty do Sázavské, dostal jsem odpověď, že autobusy by pak buď musely jezdit přes sídliště (což, jak jsem pochopil, nebylo příliš žádoucí), nebo by se musela postavit točna, kde by se autobusy mohly otáčet. Točna se nepostavila a zastávky jsou dodnes v Komenského. V souvislosti s tím, jak často autobus do Benetic jezdí a že z většiny pracujících se stali důchodci, se stalo to, co zmiňuje i paní Kodýmová - lidé začali více používat svoje automobily. To jenom pro ilustraci, že komplikace v cestování způsobovaly úřady i dříve. Tehdy se to ale týkalo obyvatelů okolních vesnic, dnes už to doléhá i na světeláky.

V případě spojení z Ledče do Havlíčkova Brodu situace sice fungovala dobře pro cestující, ale asi nefungovala dobře pro Kraj, který na dopravu přispívá. Motivace Kraje přesvědčit lidi, aby více využívali vlak, za který Kraj také platí, je asi zřejmá. Když jsem studoval na střední škole v Ledči, minimálně ranní vlak přijíždějící do Ledče na osmou a odpolední odjíždějící z Ledče okolo 14:30 byly plné. Dnes i tyto vlaky jezdí, co jsem si všiml, skoro prázdné, takže pro Kraj je příspěvek na vlakové spojení Světlá - Ledeč v podstatě vyhozenými penězi. A protože dnes je móda propagovat vlaky a navíc, kdyby lidé z autobusu přesedlali na vlaky, Kraj by ušetřil, nejspíše vznikla tato situace. S motivací, aby lidé více využívali vlak Světlá - Ledeč, nejspíše bude souviset i to, že byl zrušen přestup na nádraží v Ledči a vlaky nově jezdí ze Světlé až do Zruče. Mimochodem, naděje, že spojení Ledeč - Světlá zažije renesanci v podobě návratu cestujících po vybudování VRT, je zmíněna i v dokumentu Ministerstva dopravy [název][*]. Ovšem přesedlání lidí na vlak v tomto úseku má svoje úskalí. Trať vede okolo řeky a obyvatelé vesnic, přes které vede silnice ze Světlé do Ledče, to mají na vlakové zastávky daleko, zatímco autobusy zastavují přímo ve vesnicích - další nepohodlí k těm, které už zmínila paní Kodýmová. A když na situaci s přestupem lidé dostávají odpověď, ať tedy používají vlak, tak to, čeho se paní Kodýmová obává, tedy nárůst automobilové dopravy, je asi nutnost. Pokud Kraj svůj pohled na autobusová spojení nezmění, tak asi to jediné, co by ho mohlo přesvědčit, je, kdyby lidé autobusovou dopravu přestali využívat, ale na vlak nepřesedlali.

Článek je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte původ - Zachovejte licenci CC BY-SA 4.0

Stanislav Vrána