Přeskočit na obsah

Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/35

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

bná řada tónů z prvního tetrachordu sestupmo, nabude se hlavní škály, v nížto budou obaženy všecky tvrdé stupnice, které mají bé předznamenaná, ku př. f e^ d c⏞, b a^ j f⏞, es d^ c b⏞, as j^ f es⏞, des c^ b as⏞, jes f^ es des⏞−C.

Souvisí pak z těchto dvou hlavních škal vyvinuté stupnice spolu tak, že jest druhý tetrachord jedné stupnice vždy prvním v příští stupnici, ku př.

H cis dis e^⏞ fis jis ais h^⏞⏞
E fis jis a^⏞ h cis dis e^⏞⏟
A h cis d^⏞ e fis jis a^⏞⏟
D e fis j^⏞ a h cis d^⏞⏞
J a h c^⏞ d e fis j^⏞⏞
C d e f^⏞ j a h c^⏞⏟
C h^ a j⏞ f e^ d c⏞⏞
F e^ d c⏞ b a^ j f⏞⏞
B a^ j f⏞ es d^ c b⏞⏞
Es d^ c b⏞ as j^ f es⏞⏞
As j^ f es⏞ des c^ b as⏞⏞
Des c^ b as⏞ jes f^ es des⏞⏞
Jes f^ es des⏞ ces b^ as jes⏞⏞

Měkké stupnice taktéž vyrůstají z takové hlavní škály, a souvisí spolu s tetrachordem, jenž má půltón od II k III stupni. Že však nezačíná příští stupnice po ukončeném prvním tetrachordu, jakž bylo v tvrdých stupnicích, nébrž již na posledním jeho tónu, zasahají takto měkké stupnice více do sebe než tvrdé. Odtud se nazývají jejich tetrachordy spojené, anyť u tvrdých stupnic byly nespojené. Jest pak vystupující škála měkkých stupnic, ježto mají znamení bé, tato: