Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/31

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Diatonická i chromatická stupnice rozvrhuje se na dva způsoby, a sice v tvrdou a měkkou čili dur a mol stupnici.

Rozdíl mezi diatonickou tvrdou a diatonickou měkkou stupnicí záleží v tom: že připadají půltóny v měkké stupnici na jiné stupně než v tvrdé; v této leží totiž od III k IV a od VII k VIII, v oné pak od II k III, a od V k VI stupni. Poloha těchto půltónů přináší s sebou to, že mé tvrdé stupnice velkou tercii a velkou sextu; měkká pak malou tercii a malou sextu.

Mezi chromatickou tvrdou a chromatickou měkkou stupnici jest tentýž rozdíl, a mimo ten ještě jiný: že totiž vystupuje první do zvýšených, druhá pak do snížených tónů. Tak jde chromatická tvrdá stupnice:


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"19. "} {\relative c' {\time 5/4 c4 cis d dis e \bar "'" f fis g gis a \bar "'" ais b c} \bar "||"}

chromatická měkká stupnice pak:


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"20. "} {\relative c' {c4 des d es \bar "'" e f ges g \bar "" as \bar "'" a bes b \bar "" c} \bar "||"}

Poznamenání. Jak dalece mi povědomo, nečiní se v žádné hudební theorii zmínka o chromatické dur a mol stupnici. Podotýkává se při tom předmětu pouze to, že postupuje chromatická stupnice ve zvýšených a sestupuje v snížených tónech. Poněvadž se takto možnost chromatické mol-stupnice theoreticky nepřipouští, kteráž prakticky předce možná jest, ano se i vykonává: proto nerozmýšlel jsem se rozvrhnouti chromatickou stupnicí v tvrdou a měkkou, a přijmouti pro první co charakteristické tóny velkou tercii a velkou sextu, pro druhou pak malou tercii a malou sextu. Že nejsou obě jedno a totéž, vysvítá předně z toho, že se v první nalezá jen jedna tercie a sice velká; v druhé pak že přicházejí dvě tercie, a sice první malá a druhá velká. Poněvadž ale se zde ozývá malá tercie před velkou, jest takto pocit moltónu vzbuzen, a sluch přijímá následující velkou tercii jen co zvýšení předešlé, Že jsou obě rozdílné, vysvítá za druhé i z toho, že žádá každá jiného harmonisovánl.

Mimo diatonické s chromatické stupnice jest ještě stupnice chromaticko-enharmonická. Ta jest jakési spojení chromatické tvrdé a chromatické měkké stupnice; vyhlíží takto:


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"21. "} {\relative c' {\time 21/4 c4 cis( des) d dis( es) e eis( f) fis( ges) g gis( as) a ais( bes) b bis( c)} \bar "||"}

Noty obloučkem spojené znamenají tóny, které, ačkoli jest mezi nimi rozdíl o tak zvané hudební komma, béře praktická hudba za