Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/27

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Dle toho, o kolik tónů druhý tón od prvního jest vzdálený, určuje se velikost intervalu. Není-li mezi dvěma tóny žádné vzdálenosti, jako na př. mezi c-c, není zde skutečně také žádného intervalu; ale ten poměr přijímá se zaň a sluje prima. Leží-li mezi dvěma tóny jeden chromatický, jako ku př. mezi c d, jmenuje se nterval ten veliká sekonda. Obnáăí-li vzdálenost dva celé tóny, jako c e, nazývá se prostor ten velikou tercií. Další intervaly jsou: čistá kvarta, vzdálenosti dvou celých tónů a jednoho diatonického půltónu: c f ,čistá kvinta: c j, vzdálenosti tří celých tónů a jednoho velkého půltónu; veliká sexta: c a, vzdálí čtyr celých a jednoho velikého půltónu; veliká septima: c h, jejíž vzdálenost obnáší pět celých tónů a jeden velký půltón; oktáva: c, c̄, vzdáli šesti celých tónů; veliká nóna: c d̄ jejíž vzdálenost měří se na sedm celých tónů.

Každý tento interval přichází ještě v několika jiných způsobech, které buď zvýšením nebo snížením povstávají. Vůbec stane se velký interval jednoduchým zvýšením zvětšeným a jednoduchým, snížením malým; dvojnásobným snížením pak zmenšeným. Tak povstanou: zmenšená a zvětšená prima; malá a zvětšená sekonda; zmenšená, malá a zvětšená tercie; zmenšená, větší a zvětšená kvarta; zmenšená, menší a zvětšená kvinta; zmenšená, malá a zvětšená sexta; zmenšená a malá septima; zmenšená a zvětšená oktáva; malá a zvětšená nóna. Vyjmouc zmenšenou a zvětšenou primu, zmenšenou a zvětšenou oktávu, zvětšenou tercii, zmenšenou sextu a zvětšenou nónu, naskytují se všecky vyčtené intervaly co podstatné částky akordů. Tyto vyjmuté objevují se pouze co melodické tóny.

Intervaly, které leží v mezích oktávy, dají se převraceti, t. buď spodní ze dvou interval činících tónů dá se položiti o oktávu výše, aneb hoření o oktávu níže. Převrácením změní se sice interval co do velikosti, nikoliv ale co do vlastnosti své, neboť byl-li ku př. před převrácením konsonující, zůstane konsonujícím i po převrácení; byl-li ale prvé dissonující, zůstane týmž i potom. Co se způsobů intervalů týká, stane se po převrácení z velkého malý, z malého velký, z menšího větší, ze zmenšeného zvětšený, a ze zvětšeneho zmenšený interval. Následující tabulka vykazuje všecky intervaly a zároveň i způsob, jímž se obyčejně vedou.: