Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/22

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Rovného i protivného pohybu užívá se zhusta, jsou ale účinku rozličného. Při protivném pohybu možná dáti hlasům větší rozmanitosti, samostatnosti a živosti, ačkoliv i více rozervanosti. V rovném pohybu panuje zas více jednoduchost, soustředěnost a někdy i větší síla a vydatnost.

Při vícehlasové skladbě záleží všecko na dobrém vedení hlasů; což tenkráte bývá, když má každý hlas plynnou, nenucenou a samostatnou melodii. Třeba však učni mnohého cvičení, aby k tomu dospěl, by uměl vésti každý hlas přirozeně a plyně. Čím více ale učeň dostává v moc svou dobré vedení hlasů, tím více se blíží k dokonalosti, neboť podlé vedení hlasů poznavá se mistr.


4. Chybné postupy. Příčnost.

Staří theoretikové zakazovali svým učňům postupování dvou hlasů v jistých intervalech. Tak nesměly ku př. vésti dva hlasy v rovném pohybu v oktávách, dvou velkých kvintách, dvou malých kvartách a dvou velkých terciích; ku př.


\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"4. "} {<< {c''2 d''} \\ {c'2 d'} >> \bar "||" << {c''2 d''} \\ {f'2 g'} >> \bar "||" << {c''2 d''} \\ {g'2 a'} >> \bar "||" << {a'2 b'} \\ {f'2 g'} >> \bar "||"}

Co se týče zákazu dvou oktáv ve čtyrhlasé skladbě, tu panuje u starých i u nových theoretiků jedno a též smýšlení: že totiž dvě oktávy v rovném pohybu samostatnost hlasů ruší. Jinak jest ale se zákazem dvou velkých kvint; zde se mínění různí. Dvě velké kvinty v rovném postupu se zapovídají od starých naprosto, noví jich ale připouštějí. Jmenovitě se jich ujímá Weizmann. S dvěma velkými kvintami má se věc věru podivně. Zakazováno jich bylo dost, a předce jich bylo naděláno i v klassických dílech hojnost. V nejnovějších časích navrhnul Weizmann, aby se zrušil zákaz dvou kvint bez výminky a aby se dalo učiteli na vůli opraviti učňovi kvinty, kde by je byl nejapně položil. Uvážíme-li, že dvě velké kvinty někdy žádného zlého dojmu nečiní, jindy však opak toho působí, nejlépe jest, ani jich naprosto nezapovídati, ani úmyslně jich vyhledávati. Dá-li se jim vyhnouti, nechť se stane, což nikdy velkých těžkostí dělati nebude; nedá-li se jim vyhnouti, aneb povstal-li by vyhýbáním se jim nucený a nepřirozený zpěv, budiž jim místa popřáno.

Téměř vždy nelibě ozývají se dvě velké kvinty, udají-li se mezi dvěma více od sebe odlehlými hlasy; dále, když se udají při postupu do celého tónu a když náleží dvěma akordům, které