Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/28

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována



\new Staff \with {\remove "Time_signature_engraver" instrumentName = #"14. " \consists "Horizontal_bracket_engraver"}
{
\time 2/4
<<c'2\startGroup^\markup {\italic \halign #-.4 čistá} \\ c'2>> \bar "||"
<< {c'4^\markup {\italic \halign #-1 zmenšená} ces'(} \\ c'2>> \bar "|"
<< {ces'4)_prima bes} \\ des'2>> \bar "||"
\time 3/4
<< {c'4^\markup{\italic \halign #-.8 zvětšená} cis'} \\ c'2>> \bar "|"
<<d'4\stopGroup \\ b4>> \bar "||"

<<d'2\startGroup^\markup {\italic \halign #-1 velká} \\ c'2>> \bar "|"
<<d'4 \\ b4>> \bar "||"
<<des'2^\markup {\italic \halign #-1 malá} \\ c'2>> \bar "|"
<<des'4_sekonda \\ bes4>> \bar "||"
<< dis'2^\markup {\italic \halign #-1 zvětšená} \\ {c'4 b}>> \bar "|"
<<e'4\stopGroup \\ g4>> \bar "||"

\time 2/4
<<e'2\startGroup^\markup {\italic \halign #-.4 velká} \\ c'2>> \bar "||"
<<es'2^\markup {\italic \halign #-.4 malá} \\ c'2>> \bar "||"
\time 3/4
<<eses'2^\markup{\italic \halign #-.8 zmenšená}_tercie \\ c'2>> \bar "|"
<<des'4 \\ d'4>> \bar "||"
<<eis'2^\markup{\italic \halign #-.8 zvětšená} \\ c'2>> \bar "|"
<<fis'4\stopGroup \\ a4>> \bar "||"

<<f'2\startGroup^\markup {\italic \halign #-1 čistá} \\ c'2>> \bar "|"
<<e'4 \\ c'4>> \bar "||"
<<fis'2^\markup {\italic \halign #-1 větší} \\ c'2>> \bar "|"
<<g'4_kvarta \\ b4>> \bar "||"
<<fisis'2^\markup {\italic \halign #-1 zvětšená} \\ c'2>> \bar "|"
<<gis'4 \\ b4>> \bar "||"
<<fes'2^\markup {\italic \halign #-1 zmenšená} \\ c'2>> \bar "|"
<<fes'4\stopGroup \\ des'4>> \bar "||"

\time 2/4
<<g'2\startGroup^\markup {\italic \halign #-1 čistá} \\ c'2>> \bar "||"
\time 3/4
<<gis'2^\markup {\italic \halign #-1 zvětšená} \\ c'2>> \bar "|"
<<a'4_kvinta \\ c'4>> \bar "||"
<<ges'2^\markup {\italic \halign #-1 menší} \\ c'2>> \bar "|"
<<f'4 \\ des'4>> \bar "||"
<<geses'2^\markup {\italic \halign #-1 zmenšená} \\ c'2>> \bar "|"
<<fes'4\stopGroup \\ des'4>> \bar "||"

\time 2/4
<<a'2\startGroup^\markup {\italic \halign #-1 velká} \\ c'2>> \bar "||"
<<as'2^\markup {\italic \halign #-1 malá} \\ c'2>> \bar "||"
\time 3/4
<<aeses'2^\markup {\italic \halign #-1 zmenšená}_sexta \\ c'2>> \bar "|"
<<ges'4 \\ c'4>> \bar "||"
<<ais'2^\markup {\italic \halign #-1 zvětšená} \\ c'2>> \bar "|"
<<b'4\stopGroup \\ b4>> \bar "||"

<<b'2\startGroup^\markup {\italic \halign #-1 velká} \\ c'2>> \bar "|"
<<a'4 \\ f'4>> \bar "||"
<<bes'2^\markup {\italic \halign #-1 malá} \\ c'2>> \bar "|"
<<a'4_septima \\ f'4>> \bar "||"
<< \afterGrace <beses' ges'>2^\markup {\italic \halign #-1 zmenšená} as'4 \\ c'2>> \bar "|"
<< <as' f'>4\stopGroup \\ des'4>> \bar "||"

\time 2/4
<<c''2\startGroup^\markup {\italic \halign #-1 čistá} \\ c'2>> \bar "||"
\time 3/4
<<{c''4^\markup {\italic \halign #-1 zmenšená}_oktáva cis''} \\ c'2>> \bar "|"
<<d''4 \\ b4>> \bar "||"
<<{c''4^\markup {\italic \halign #-1 zvětšená} ces''} \\ c'2>> \bar "|"
<<bes'4\stopGroup \\ des'4>> \bar "||"

<< <d'' bes'>2\startGroup^\markup {\italic \halign #-1 velká} \\ c'2>> \bar "|"
<< <c'' a'>4 \\ f'4>> \bar "||"
<< <des'' bes'>2^\markup {\italic \halign #-1 malá} \\ c'2>> \bar "|"
<< <c'' as'>4_nóna \\ f'4>> \bar "||"
<< dis''2^\markup {\italic \halign #-1 zvětšená} \\ <f' c'>2>> \bar "|"
<< e''4\stopGroup \\ <e' c'>4>> \bar "||"
}

Poznamenání. V pojmenování kvinty a kvarty nejsou hudební theoretikové jednostejného smýšlení; nazývají někteří kvintu: velkou, někteří: čistou. Kteří se přidržují výrazu „velká“ kvinta, nazývají její převrat „malou“ kvartu; ostatní způsoby kvinty pak jmenují: zvětšenou a malou kvintu, způsoby kvarty ale zmenšenou a velkou kvartu. Ti, kteří přijali výraz „čistá“ kvinta, nazývají pak i její převrat čistou kvartu, ostatní způsoby pak zmenšenou a zvětšenou kvintu a kvartu. Zde jest vyčteno čtvero způsobů kvinty a kvarty a jsou pojmenovány kvinty: čistá, menší, zmenšená a zvětšená, kvarty ale: čistá, vetší, zvětšená a zmenšená. Menší sluje zde ta, kterouž nazývají němečtí theoretikové malou; zmenšená ale ta, která povstává zvýšením spodního tónu při menší kvintě jako ku př. d—as dis as. Tato zmenšená kvinta přichází v septakordu na II zvýšeném stupni v dur škále; v C—dur na př. dis fis as c; a co převrat v druhé přeloze téhož akordu: as c dis fis. Přijmutím těchto výrazů odpomůže se nedůslednosti, jež povstala při pojmenování trojzvuku s malou tercií a malou kvintou, který, ačkoli neobsahuje nižádného zmenšeného intervalu, sluje předce zmen-