Stránka:Zpěvy zavržených.pdf/14

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena

Za chlebem na jarmark, věř, šel bych rád;
ale, můj ty smutku, vždyť nemám šat!"

Nemeškala, a šla k sousedovi
a již nese roucho manželovi.

Oděl se, a všecky starosti
poručil Boží milosti.

Vyprovázelo jej patero modlidbiček:
„Kéž nevrátí se s prázdnou, náš tatíček!“

Bulvárem si chodí, a hle,
prorok Eliáš zjevil se mu náhle.

Dí mu ten hlásný dobrých zvěstí:
„Věru, dnes tě potká štěstí.

Budeš mnou volně disponovat,
a jak otroku mně rozkazovat.

Křič v trhu: 'Vzácní páni,
zde otroka mám na prodání'!“

Vzdychl: „Smím, já nehodný, co by s otrokem
nakládat s pánem svým a prorokem?!“

Prorok svou svatost všecko mu dal,
a v tu chvíli se jeho statkem stal.

Velkou jeden kupec vysázel za něj splátku:
Osm set tisíc zlatých dukátků.

18