Stránka:Zpěvy zavržených.pdf/13

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena

IŠAJ BAR MÁRDECHAJ

(Francie XIII. století)

Byl jednou jeden gentleman,
ten neměl třísku do kamen.

A že pořád dlel v baráčku,
tak chodil ovšem bez fráčku.

Choť měl skvělou jako květ
a u ní ještě poupat pět.

I dí jemu ta ctnostná paní:
„Dost nám už toho odříkání!

Kus chleba není, a tak je zle,
že nemám už co na sebe.

Všechny doktriny znáš zpaměti!
Tak nakrm jimi pět dětí!!

Což kdybys tak po božím dárku
se poohlédl na jarmarku?

Když je nouze nejvyšší,
pomoc Boží nejbližší

a kdo se k Bohu modlívá
posilnění nabývá.“

„Moudrá tvá rada!“ vece manžel hbitě.
„Škoda, že nespočívá na realitě.

17