Nikdo nepřiblížil se k pošmurným útesům toho ostrova, a námořníci irští, vidouce poprvé z dáli přistáti tam světce, mysleli, že se již nikdy nevrátí. Smutek panoval v Erinu; domnívaliť se, že démonové jej vězní v některé vlhké, úzké, bahnité a hrůzyplné sluji, kde jed a ledy na něj prší. Ale svatý Patryk navrátil se přece a jezdil pak každý rok na pustý ostrov. Prosbami svými dosáhl toho, že Kristus jemu umírajícímu slíbil, že každý hříšník, který lituje hřichů svých se odváží do oné sluje vstoupiti a takto hrůzy pekel snášeti, za den a za noc očištěn bude z hříchů svých a že úplného odpuštění dosáhne, aneb že aspoň doví se, čím vykoupení jemu možné.“
Stařec se opět zamlčel, a nastalým tichem bylo těžké vzdechy obou přátel slyšeti. Kmet zahleděl se do jejich tváře a počal pak opět mluviti:
„Nevím,“ pravil, jakou vinu nesete, ale vím, že není viny, která by odpuštění nedosáhla. Odvažte se k těžkému činu, plujte k onomu ostrovu a vyhledejte mračnou sluj. Tam odevzdejte osud svůj do rukou božích a snášejte, co na vás uloží, ale věřte a doufejte. Vy mluvili jste o čaromoci jakés kouzelnice, a nešťastník tento pravil, že ona jediná prostředek k jeho uzdravení zná! Což myslíte, že síla její větší síly Hospodina, pána přírody a nebes? Že slova její před ním platí? Jako dým odvane dech jeho nesvatou
