přece každému jasno, že se mezi vámi cos udalo — ač se asi podobného vychlubování varovati budeš?“
Gompači kývl hlavou.
„Za druhé pomni, co tou jehlicí říci chce; zajisté nevytáhla pouze náhodou právě ji z vlasu. Což není kapr, který prý nejen proti proudu vůbec, ale proti vodopádům plove, ode dávna symbolem smělosti a odhodlanosti? Nuž, chtěla tedy říci: můj hrdino, buď smělým, bezohledným. Ne bez boje dosáhneš svého cíle, ale budeš zajisté vítězem!“
„Díky tobě za výklad!“ zvolal nadšeně Gompači. „O, moudrý a věrný druhu můj, budeš mi na dále rádcem?“
„Zajisté, a jednu radu dám ti hned, a tu vezmi si dobře k srdci. Znám hrdou povahu kněžny Hotaru; nuž, záleží-li ti na její lásce, nevzdej se rázem, nepodlehni bez rozmýšlení vítězící její kráse. Nechť kněžna si pracně vydobude srdce tvého, pak bude náklonnost její trvalá a hluboká. Uvidí-li ale, že se podáváš na první pokyn, bude nedůvěřivou a možno pak, že láska její pomine tak rychle, jak byla vznikla, že nabude pro ni významu pouhého okamžitého rozmaru. Budeš-li oči klopiti, vzdychati, plakati, nýti, buď jist, že ti neuvěří a že ti pak jednoho dne pošle javorovou ratolest podzimně zbarvenou, co dle starého zvyku tolik znamená: jako barva těchto listů, změnila se má ná-
