Za J. Dobruským.
Zemřel osvícený samovládce — praví nekrolog v šachové rubrice »Zlaté Prahy« a tak vystižen nejlépe význam, jaký Dr. Jan Dobruský pro český šach měl. Ano, vládl sám veškeré obci šachové a ku podivu, sám byl dalek toho, aby vliv svůj kdekoli uplatňoval, a my všichni snad teprvé nyní jsme si plně vědomi, jakým vlivem vždy na nás působil. Kouzlu jeho osoby podléhali stejně jeho předchůdci, od nichž sám se v dobách studentských učil, tak jeho současníci a následovníci, s nimiž českou školu úlohovou budoval. Doba nová kácí autority všech různých oborů, však ti mladší i nejmladší členové naší obce šachové lnuli k Dobruskému stejnou úctou a láskou jako staří; ano byl jim bližší než kdokoli jiný!
Pokusím se, pokud síly mé stačí, vystihnouti poněkud význam Dobruského jako skutečného zakladatele a hlavu české školy úlohové.
Již před Dobruským dobré základy celé školy položili jeho předchůdci: A. König, J. Drtina, J. Paclt, Dr. Ant. Kvíčala a jiní, však vlastní stavbu provedl, myslím, Dobruský, na praktických četných příkladech vybudoval styl celé školy. Řádky tyto nejsou ovšem žádnými dějinami české školy úlohové, proto úplně pomíjím vytčení zásluh jeho současníků o založení a rozvoj českého úlohářství.
Předchůdci jeho upravili již půdu, vzbudili zájem pro věc, výtvorům šachovým opatřili samostatný útulek ve vlastních sloupcích domácích časopisů. Mnohé zásady české školy úlohové, jinak nyní všeobecně uznané, byly v pracech jejich dříve prováděny prakticky, než u problemistů cizích národů. Tak čistota matu, ekonomie matu i prostředků vůbec, ladnost posice. Ovšem teprve pozdější vývin sám sebou přinesl zcela přirozeně důsledné, přísné provádění těchto uměleckých pravidel. Myslím ale, že nejvýznačnější rys české školy skoro ve všech těchto starších pracech posud scházel; totiž spojování několika cenných her v jeden celek. Však oceňujíce zásluhy hlavy školy, buďme spravedlivými i k starším. Mnohokráte slyšel jsem, když Dobruský se otevřeně vyjádřil, že první úlohou české školy je vlastně známá 1. cena z 1. turnaje »Světozora« r. 1869 od Dra Ant. Kvíčaly. O této úloze často Dobruský prohlásil, že se mu nesmírně líbila; snad určila směr celé jeho tvorby.
První úlohu svou uveřejnil Dobruský jako student gymnasia pod pseudonymem Jan Živsa 3. února 1871 v šachové rubrice »Světozora«. Zájem, jejž