Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/63

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla ověřena

48


»Co pak, sousede, vy se stěhujete?«

»Ba stěhujeme,« odpovídal hokynář vážně a důležitě. »Stěhujeme! A už kdybychom byli vystěhováni!«

»Kam pak, kam?« zněla další otázka.

»I trochu vejš tam do Prahy,« odpovídal Tetřev, utíraje zapocené čelo.

»A co pak se vám u nás už nelíbí?

»Co pak o líbení«, hodil Tetřev hlavou, »o to by nebylo, ale my teď začneme něco lepšího, většího«.

Při tom se zatvářil, jako by chtěl otevřít na Příkopech velkoobchod, nechal tazatele stát, přistoupil k vozíku a rovnal tu něco, co už desetkráte bylo urovnáno.

Konečně byl vozík vrchovatý, Tetřev upjal náklad provazem kříž na kříž a když se ve krámku stoje nasnídal, zapřáhl se v předu, synek v zadu zatlačil a vozík rachotil po hrbolatém dláždění do třídy Vyšehradské a odtud šikmo kolem Společenské zahrady do ulice Benátecké. Tetřevovi stěhovali se výše, do Tůní blíže ulice Žitné.

Jeli tak asi třikráte a ve dvě hodiny po poledni byli vystěhováni až na hromádku střepů, hadrů, třísek, což nestálo za odvezení.

II.

Začít něco lepšího, většího — to byl dávný sen hokynáře Tetřeva. Zdálo se mu, že hokynaření v Plavecké ulici je náramně mizerná věc, ale hlavně se mu zdálo, že se to pro něj nehodí. On vlastně nevěděl, co by dělal; až dosud se prací